Omalovánky s dopravními prostředky? Dvouletým stačí velké plochy

Ano, omalovánky s auty, vlaky a letadly zvládne už dvouleté dítě, pokud obrázek tvoří několik velkých ploch bez drobných detailů. S věkem se mění to, co dítě baví: batole čmárá přes celý list, čtyřleté hledá obrysy a šestileté chce dokreslit silnici. Podle toho, jak dítě s papírem zachází, volíte obtížnost, pastelky i způsob, jakým se zapojíte. Odpovědi na nejčastější otázky rodičů jsou seřazené tak, jak se objevují v praxi, od výběru obrázku po využití hotové práce.

Od kolika let mají omalovánky smysl?

Kolem prvního roku dítě poprvé uchopí pastelku do pěsti a udělá čáru, což ještě nejsou omalovánky, ale důležitý začátek. Ve dvou letech přejíždí po větší ploše a baví ho barvy. Kolem tří let drží pastelku prsty a zkouší tvary, ve čtyřech až pěti letech se začíná držet obrysů. Jde o orientační věk, každé dítě se vyvíjí svým tempem.

Dopravní prostředky se k prvním omalovánkám hodí, protože mají jednoduché tvary. Autobus, traktor nebo popelářský vůz tvoří velké obdélníky a kola, která zvládne vyplnit i malá ruka. Složitá lokomotiva s mnoha pákami a okénky může dítě naopak odradit. Vybírejte podle toho, co dítě už zvládá, ne podle toho, co by chtěl dospělý.

Pokud dítě omalovánkami pohrdá a raději čmárá na prázdný papír, nic se neděje. Volné kreslení rozvíjí ruku podobně dobře. Nabídněte oba druhy papíru vedle sebe a nechte dítě vybrat. Zájem o omalovánky často přijde sám po návštěvě nádraží nebo cestě autobusem.

Jaké pastelky a fixy vybrat?

Pro nejmenší jsou vhodné silnější trojhranné pastelky a voskovky, protože se dobře drží a neláme se pod tlakem. Tenké dřevěné pastelky se hodí až později, kolem pěti let. Velikost plochy má odpovídat tomu, jak dlouho dítě udrží pozornost. U batolat pomáhá nabídnout jen tři čtyři barvy, aby je výběr nezahltil.

U fixů hledejte označení, že jsou omyvatelné z pokožky a textilu a určené dětem. Informace najdete na obalu a v návodu výrobce. Sledujte, aby dítě nedávalo fixy ani pastelky do pusy. Víčka od fixů představují pro malé děti riziko zadušení, proto je odkládejte stranou.

Pozor také na papír. Tenký tiskový papír fixy propíjejí a barva se otiskne na stůl, proto pod list dejte podložku nebo karton. Pro vodové barvy je lepší tvrdší papír na malování. Stůl pokryjte starým ubrusem a úklid je hotový za minutu.

Musí být autobus žlutý a vlak červený?

Nemusí a právě tady dítě nejvíc experimentuje. Růžový traktor nebo fialové letadlo jsou důkazem představivosti, ne neznalosti barev. Skutečné barvy se dítě naučí samo, jakmile uvidí žlutý autobus na vlastní oči. Nechte ho barvit podle nálady.

Chcete-li barvy přece jen procvičit, ptejte se hravě. Jakou barvu má hasičské auto? Co by se stalo, kdyby na přechodu pořád svítila červená? Takové otázky dítě nenutí opravovat, jen ho vedou k přemýšlení.

Zajímavá je hra na zadání. Dítě vybarví jen kola, jen okna nebo jen střechu a zbytek nechá na vás. Společně pak porovnáte dva obrázky. Tak se mimoděk učí soustředit na část celku.

Jak z obrázku udělat hru?

Omalovaný obrázek můžete vystřihnout, nalepit na karton a použít jako loutku. Vlak postavený před domek z kostek se stane nádražím. Kola a okna dolepte vlastní, i nepřesnou rukou. Hračka vznikne za pár minut.

Namalujte na velký papír silnici, křižovatku a parkoviště a nechte děti jezdit s drobnými autíčky. Doplňte značky z kartonu, třeba stopku nebo přechod. Dítě tak propojí obrázek s hrou a zapamatuje si, co které znamení znamená. Autíčko jede dál jen tehdy, když vidí zelenou.

Starší děti mohou vymyslet příběh o cestě. Kam vlak jede, kdo v něm sedí, co veze? Zapisujte, co vypráví, a připojte text k obrázku. Z jednoho listu je kus rodinné knihy.

Co říct dítěti o bezpečnosti na silnici?

Omalovánka s přechodem a semaforem je příležitost zopakovat pravidla jednou větou: zastavím se, podívám se, počkám na zelenou. Dlouhý výklad je zbytečný, děti si pamatují jednu větu a ukázku. Na skutečném přechodu pak stačí tutéž větu zopakovat. Slovo a obraz se potkají.

Můžete probrat i věci z auta, například autosedačku a pásy. Pravidla pro přepravu dětí se řídí výškou a hmotností dítěte, aktuální znění ověřte u Ministerstva dopravy. V autosedačce nedrží pásy správně tlustá zimní bunda, lepší je tenká vrstva a deka navrch. Dítě si to snáze zapamatuje, když to vidí na obrázku.

Cyklisté a koloběžkáři se na obrázcích objevují často. Zeptejte se, proč má postava na obrázku přilbu, a dítě odpoví samo. Pokud přilbu nemá, doplní ji barvou. Pravidlo se tak stane součástí hry.

Jak dlouho u omalovánek vydržet?

Batole potřebuje na jeden obrázek pár minut, pak ho přestane bavit. Předškolní dítě vydrží dobarvit celý list za deset až dvacet minut. Nutit ho k dokončení nemá smysl, nedokončený obrázek se dá dobarvit později. Sledujte únavu, třeba pokles zájmu nebo klesající hlavu.

Pomáhá společná činnost. Posaďte se vedle dítěte a barvěte vlastní list, do jeho práce nezasahujte. Dítě vás kopíruje a vydrží déle. Nehodnoťte: místo „hezké“ řekněte, co vidíte, třeba „vlak má dnes zelená kola“.

Hotové obrázky vyvěste na lednici nebo okno, aby byly vidět. Starší děti ocení složku, do které si práce ukládají. Po měsíci vidí, jak se jejich ruka zlepšila. Vy nehodnotíte, jen vystavujete.

Zdroje

• Ministerstvo dopravy ČR
• Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání