Kdy je zahrada pro děti zábava a kdy už riziko?

Zahrada je pro děti nejlepším hřištěm, ale i místem, kde se dějí drobné úrazy. Většina rizik se dá snížit úpravou prostoru a dohledem, ne zákazem. Rozlišit je třeba, co dítěti prospívá a co už překračuje jeho možnosti. Následující přehled ukazuje situace, ve kterých zábava na zahradě funguje, a ty, kdy je lepší hru omezit nebo odložit.

Voda a bazének: kdy ano a kdy ne

Mělký nafukovací bazének na slunném místě je pro děti radost. Pod dohledem dospělého, který je na dosah ruky, je v pořádku. Po hře vodu vylijte, aby se nestal pastí. Nikdy ho nenechávejte plný bez dozoru.

Dítě se může utopit i v několika centimetrech vody, a to velmi rychle a tiše. Proto neodcházejte ani k telefonu. Jezírka, sudy a nádrže zabezpečte víkem nebo mřížkou. Opravte plot.

Voda v bazénku se nechává stát zřídka. Mění se po každém použití, aby se v ní nemnožily bakterie. Špinavou vodu nepijí ani zvířata. Na slunci se zahřívá, takže hlídejte i popálení.

Houpačky a trampolíny

Houpačka na pevné konstrukci s měkkým povrchem pod sebou je vhodná pro většinu dětí. Zkontrolujte upevnění a stav lan. Prostor kolem musí být volný. Děti se nemají houpat ve stoje.

Trampolína je zábavná, ale úrazová. Skáče na ní jedno dítě najednou a pod dohledem. Chráněná síť okolo snižuje riziko pádu. Salta bez zkušenosti mohou skončit zraněním krku.

Pro nejmenší děti trampolína nepatří. Kosti a svaly nejsou připravené na zátěž. Počkejte, až dítě zvládne základní koordinaci. Ptejte se pediatra.

Slunce, teplo a hmyz

Dopolední a odpolední hry jsou lepší než polední žár. Dětem nanášejte opalovací krém, dopřejte jim stín a pití. Čepice a tričko chrání pokožku. Příznaky přehřátí, jako točení hlavy a zvracení, ukončí hru.

Hmyz kolem dětí obvykle nevadí, ale žihadla vosy nebo včely mohou způsobit alergickou reakci. Při otoku obličeje, dušnosti nebo slabosti volejte záchranku. Děti s alergií mají mít léky u sebe. Poučte okolí.

Klíšťata číhají v trávě a křoví. Po hře zkontrolujte kůži, hlavně za ušima, na krku a v tříslech. Klíště odstraňte pinzetou a místo sledujte. Při pochybách se obraťte na lékaře.

Rostliny a zahradní chemie

Některé běžné zahradní rostliny jsou jedovaté, například tis, náprstník nebo zlatý déšť. Malé děti ochutnávají bobule a listy. Poznejte, co na zahradě roste, a sporné druhy odstraňte nebo oplotte. Houby ze zahrady nejezte.

Postřiky, hnojiva a přípravky uložte zamčené, mimo dosah. Po použití postřiku zachovejte ochrannou lhůtu a děti na ošetřenou plochu nepouštějte. Čtěte návod na obalu. V případě otravy volejte Toxikologické informační středisko.

Nářadí, jako sekačka, pila a nůžky, patří do uzamčeného úložiště. Při sekání trávy děti zůstávají v bezpečné vzdálenosti. Kamínky odlétají vysokou rychlostí. Dětské pomocníky zapojte jen s bezpečným nářadím.

Oheň a gril

Ohniště a gril jsou lákavé, ale nebezpečné. Děti drží odstup, nejlépe označený. Hasicí prostředek mějte po ruce. Žhavé uhlí zůstává horké dlouho po uhasnutí.

Nehas se tekutinou, nepřikládej na oheň alkohol ani benzín. Oheň rozdělávejte na bezpečném místě. Za větru ho nerozdělávejte. Pravidla požární bezpečnosti se dodržují i na vlastním pozemku.

Děti se mohou zapojit bezpečně, například při přípravě zeleniny nebo prostírání stolu. Ukažte jim, proč je oheň nebezpečný. Vysvětlení zvyšuje spolupráci. Důvěra roste.

Volná hra bez zbytečného zasahování

Děti potřebují prostor pro vlastní nápady. Písek, bláto, větve a krabice rozvíjejí fantazii víc než drahá hračka. Nechte je zašpinit se. Oblečení se vypere.

Dohled neznamená neustálé zasahování. Sledujte z odstupu a zasáhněte, když hrozí skutečné nebezpečí. Drobné šrámy a modřiny patří k dětství. Učí děti odhadovat vlastní síly.

Zahrada může být i místem, kde se děti naučí pěstovat. Vlastní záhonek s ředkvičkami je dobrodružství. Péče o rostliny učí trpělivosti. Společné chvíle vytvářejí vzpomínky.

Zdroje

• Státní zdravotní ústav
• Hasičský záchranný sbor České republiky
• Ministerstvo zdravotnictví ČR