Jak zvládnout asistovanou reprodukci i po psychické stránce

Představte si pár po třicítce, který se rok snaží o dítě a každý měsíc znovu naráží na negativní test. Nejdřív přichází naděje, pak úzkost, nakonec ticho u večeře. Takový příběh není výjimečný a nemusí mít tragický konec. Asistovaná reprodukce nabízí několik cest, které lékař zvolí podle příčiny potíží. Stejně důležité jako medicína je ale péče o psychiku. Ukážeme, jak taková cesta vypadá a co pomáhá ji ustát.

Kdy náš pár zvedl telefon

Lenka a Petr, vymyšlený pár pro ilustraci, se snažili o dítě rok. Podle obecného doporučení se po roce pravidelných pokusů vyplatí vyhledat odborníka, u žen po pětatřicítce i dříve. Rozhodnutí jít k lékaři neznamená selhání, jen snahu zjistit, co se děje.

První návštěva obvykle začíná rozhovorem a základními vyšetřeními u obou partnerů. U ženy se zjišťuje, zda probíhá ovulace a jak vypadá děloha a vejcovody. U muže se vyšetřuje spermiogram. Příčina bývá na straně ženy, muže, nebo na obou, někdy zůstane nevysvětlená.

Párům pomáhá, když si do ordinace přinesou seznam otázek a jdou spolu. Informace se lépe pamatují ve dvou. Čeká vás hodně termínů, proto se hodí sdílený kalendář. Pokud něčemu nerozumíte, ptejte se, dokud nebudete mít jasno.

Jaké jsou možnosti obecně

Nejjednodušší metodou bývá inseminace, při které se připravené spermie zavádějí do dělohy v době ovulace. Hodí se při některých typech potíží, například mírně sníženém počtu spermií nebo problémech s hlenem. Úspěšnost závisí na věku a příčině a lékař ji vysvětlí individuálně.

Další možností je oplodnění mimo tělo. Vajíčka se odeberou, spojí se spermiemi v laboratoři a vzniklé embryo se přenese do dělohy. Existují varianty, při kterých se spermie zavede přímo do vajíčka. Volbu určuje lékař podle výsledků vyšetření.

V některých případech se využívá dar vajíčka, spermie nebo embrya. Tyto cesty přinášejí i etické a právní otázky, které je třeba probrat s odborníkem. Podmínky stanoví zákon o specifických zdravotních službách a mohou se měnit. Pár by měl mít čas na rozmyšlení a na rozhovor s psychologem.

Co v průběhu léčby čekat

Léčba obvykle začíná hormonální stimulací vaječníků, která trvá asi dva týdny. Žena si aplikuje injekce a chodí na kontroly ultrazvukem. Hormony mohou způsobit výkyvy nálad, nadýmání a únavu. Je to dočasné a stojí za to s partnerem počítat.

Následuje odběr vajíček, malý zákrok většinou v lehkém znecitlivění, a po něm přenos embrya. Samotný přenos bývá rychlý a bez bolesti. Pak začíná nejtěžší část, čekání na výsledek.

Čekání se pro mnoho párů stává zkouškou nervů. Každý pocit v těle se zdá být znamením. Pomáhá si naplánovat běžný program, třeba výlet nebo práci, aby den nebyl jen o testu. Lékař sdělí, kdy test udělat, a nemá smysl ho dělat dřív.

Psychika: čekání, naděje a zklamání

Je normální cítit úzkost, vztek i smutek. Léčba plodnosti je emocionálně náročná, protože se opakuje cyklus naděje a zklamání. Pocity nejsou slabost, jsou reakcí na zátěž.

Každý z partnerů prožívá situaci jinak. Žena nese tělesnou zátěž, muž se může cítit bezmocný nebo vinen, pokud je příčina u něj. Proto je dobré mluvit otevřeně a nehledat viníka. Plodnost je zdravotní otázka, ne zkouška hodnoty.

Při neúspěchu si dejte čas. Netlačte se do hned další snahy, pokud k ní nejste připraveni. Lékař většinou doporučuje pauzu a rozbor dalšího postupu. Pomoc psychologa nebo psychoterapeuta se zkušeností s léčbou plodnosti může být velmi cenná.

Co říkat okolí a jak se bránit tlaku

Rodina a přátelé se ptají, kdy konečně přijde miminko. Nevědí, jak to bolí. Můžete odpovědět stručně a bez vysvětlování: "Pracujeme na tom, děkujeme za pochopení." Nemusíte nikomu sdělovat podrobnosti.

Zvolte, komu se svěříte. Jeden nebo dva blízcí lidé, kteří umějí naslouchat, bývají důležitější než široký okruh. Vyhněte se dobře míněným radám, jako "uvolni se, a pak to přijde". Takové věty ubližují.

Kdo má kolem sebe těhotné kamarádky, může se cítit zraněný. Je v pořádku si od společných akcí na čas odpočinout. Nemusíte se obviňovat za závist. Je to lidská reakce a časem ustoupí.

Kde hledat podporu

Většina center asistované reprodukce nabízí psychologickou podporu. Zeptejte se při první návštěvě. Individuální rozhovory pomáhají zpracovat emoce a rozhodování.

Užitečné jsou i podpůrné skupiny, kde se potkáte s lidmi v podobné situaci. Zjistíte, že nejste sami, a získáte praktické rady. Dbejte na to, aby skupinu vedla kvalifikovaná osoba a aby šlo o ověřené informace, ne o šíření pověr.

Pokud pocítíte dlouhodobý smutek, ztrátu zájmu o běžné věci nebo myšlenky na sebepoškození, vyhledejte odbornou pomoc. Obraťte se na praktického lékaře, psychiatra nebo krizovou linku. Včasná pomoc pomáhá vám i vztahu.

Úhrada a praktické záležitosti

Část léčby hradí zdravotní pojištění podle podmínek, které se mění, proto je ověřte u lékaře a u pojišťovny. Některé úkony zůstávají na pacientech. Ptejte se na celkové náklady dopředu.

Plánujte práci a volno. Kontroly a zákroky vyžadují časté návštěvy. Zvažte, komu a kdy sdělíte důvod nepřítomnosti. Práva zaměstnanců upravuje zákoník práce a lékař může vystavit potvrzení.

Starejte se o své tělo i duši. Vyvážená strava, spánek a pohyb pomáhají zvládat zátěž. Nic z toho nezaručuje výsledek, ale usnadní cestu. Dopřejte si radost mimo téma dítěte.

Můj tip: Doporučila bych si s partnerem domluvit jeden večer týdně, kdy se o léčbě nemluví vůbec. Společný film nebo procházka vrací do vztahu to, co není jen o plánování.

Zdroje

• Ministerstvo zdravotnictví ČR
• Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách
• Česká gynekologicko-porodnická společnost ČLS JEP