Potřebujete profesionální chůvu? Záleží na tom, co od ní čekáte

Profesionální chůva dává smysl tam, kde potřebujete pravidelnou péči doma a hledáte stabilního člověka, ne jednorázové hlídání. Nehodí se, pokud chcete hlavně levné řešení nebo máte na dítě pocit, že mu chybí vrstevníci. Rozhodují vaše pracovní režim, věk dítěte a rozpočet, ale i to, jak snášíte cizího člověka doma. Než začnete vybírat, ujasněte si, co přesně od chůvy čekáte a v jakých hodinách. Teprve pak má smysl řešit zkušenosti, smlouvu a zkušební dobu.

Kdy se chůva hodí

Nejčastější důvod jsou nepravidelné nebo dlouhé pracovní směny, které školka nepokryje. Rodiče, kteří dojíždějí nebo pracují na směny, často potřebují péči v ranních či večerních hodinách. Chůva se přizpůsobí rytmu rodiny, což kolektivní zařízení nedokáže.

Druhá situace je dítě, které zatím do školky nastoupit nemůže, nebo mu kolektiv nesvědčí. Třeba po nemoci, nebo pokud se špatně adaptuje. Individuální péče doma je pak přechodné řešení.

Třetí důvod jsou sourozenci různého věku. Chůva dokáže vyzvednout školáka, nakrmit batole a ještě připravit oběd. Rodina tím získá časovou rezervu, kterou jinak nemá.

Kdy spíše ne

Pokud hledáte hlavně hlídání na pár hodin měsíčně, profesionální chůva bývá zbytečně náročná na organizaci. Spíš se hodí babička, známí nebo příležitostná hlídací služba. Pevný pracovní vztah vzniká s povinnostmi pro obě strany.

Chůva také nenahradí kontakt s vrstevníky. Dítě od zhruba tří let ocení hru s dětmi, a kolektiv mu dává dovednosti, které doma těžko procvičíte. Kombinace chůvy a několika dopolední v kroužku nebo herně funguje lépe než samotná chůva.

Opatrně i tam, kde rodina není připravena sdílet domácnost. Chůva vidí vaše zvyky, vybavení a každodenní chaos. Pokud vás to pravděpodobně bude stresovat, zvažte jiné řešení.

Jak vybrat chůvu

Začněte tím, co už umí a jaké má zkušenosti s dětmi podobného věku. Zeptejte se na kurzy, praxi a referenční rodiny a doporučení si skutečně ověřte telefonicky. Osobní setkání s dítětem u vás doma ukáže víc než životopis.

Sledujte, jak chůva s dítětem komunikuje. Sama od sebe klekne, mluví jeho jazykem a nechává mu čas? Nebo spíš sleduje rodiče a mluví nad hlavou dítěte? Na takových drobnostech poznáte přístup.

Poprosit můžete i o výpis z rejstříku trestů, což je běžná praxe a čestná chůva s tím nemá problém. Ujasněte si také, zda umí první pomoc, případně ji doplní kurzem. Cíl je klid, ne podezírání.

Smlouva a pracovní vztah

Chůva může pracovat v pracovním poměru, na dohodu nebo jako osoba samostatně výdělečně činná. Každá forma má jiné povinnosti kolem odvodů a pojištění. Aktuální podmínky ověřte u České správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny nebo účetní.

Do smlouvy patří rozsah hodin, odměna, způsob proplácení nemoci a dovolené, zástup při absenci a výpovědní lhůta. Doplňte, co dělá během péče, třeba příprava jídla a doprovod do kroužků. Čím konkrétněji, tím méně sporů.

Domluvte se na zkušební době. Obě strany si ověří, jestli si sednou, a smlouvu pak lze ukončit bez konfliktu. Je to fér vůči dítěti i chůvě.

Hranice mezi rodiči a chůvou

Hned na začátku sjednoťte výchovná pravidla: spánek, sladkosti, obrazovky, reakce na vztek. Zapište je a probírejte při předávání. Dítě se lépe cítí, když se rodiče a chůva neliší v zásadních věcech.

Chůva není členem rodiny, ale ani služka. Vymezte, co do práce patří a co ne, třeba úklid po dětech ano, generální úklid bytu ne. Jasné hranice chrání obě strany před ukřivděním.

Počítejte i s žárlivostí. Dítě si může zamilovat chůvu a rodič se cítí odsunutý, nebo naopak. Mluvte o tom otevřeně, a pokud si všimnete problému, řešte ho dřív, než zhořkne.

Co dělat, když to nefunguje

Varovné znaky jsou nevysvětlitelné změny v chování dítěte, vyhýbání se chůvě nebo časté výmluvy a nedodržování dohod. Nejdřív si s chůvou promluvte přímo, ve zdvořilém tónu a s konkrétními příklady. Většinu nedorozumění vyřeší jeden poctivý rozhovor.

Pokud se situace neláme, využijte zkušební dobu nebo výpovědní lhůtu. Nezapomeňte předem připravit náhradu, abyste nezůstali bez péče ze dne na den. Pomůže seznam záložních hlídačů.

Při podezření na ohrožení dítěte jednejte okamžitě. Obraťte se na lékaře, orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo policii. V takové chvíli není prostor pro diplomacii.

Zdroje

• Ministerstvo práce a sociálních věcí
• Česká správa sociálního zabezpečení
• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy