Jak naučit děti plavat

Je tady léto a s ním spojená nejoblíbenější aktivita dětí i dospělých – plavání. Většina mrňousků miluje vodu již od malička, proto se to snažte využít, a co nejdříve začněte u dětí s výukou plavání. Zlepšíte jejich motorické schopnosti a významně snížíte riziko tonutí při pobytu ve vodě.

Maximálně ohleduplně ovšem přistupujte k dětem, které se vody bojí. Rozhodně jejich strach nijak nepřehlížejte, ani se jim nesmějte. Dobré není ani srovnávání s jinými dětmi – vyhněte se větám typu: „Podívej se, sousedovic Anička už plave skoro sama, a ty si do bazénku ani nestoupneš.“ Každé dítě je prostě jiné, a když nebudete na potomka chvátat, budete trpěliví a budete jej chválit za každé maličké zlepšení, určitě zaznamenáte úspěchy.

Jak začít s výukou plavání?

Mnoho maminek navštěvuje kurzy plavání již s malými batolaty. Tady se děti nenaučí plavat v pravém slova smyslu, ale rozhodně se naučí nemít strach z vody a získají pevné základy, díky nimž se budou později snáze učit plavat. Ale nemějte obavy, pokud již vaše dítě dávno odrostlo z batolecího věku a kurzy plavání jste s ním nenavštěvovali. Ani tak není vaše dítě nijak znevýhodněné a stačí, když si čas od času uděláte rodinný výlet do bazénu, kde se dítě pomalu začne s vodou seznamovat. Uvidíte, že čas strávený v bazénu bude patřit k těm nejoblíbenějším rodinným chvilkám – užijí si ho rodiče, malé i větší děti.

Při nácviku plavání zapomeňte na dříve tolik rozšířené nafukovací kruhy a rukávky. Tyto plavecké pomůcky dětem spíše překážely, nenutily je vyvíjet příliš velkou aktivitu, a i když se s nimi naučila plavat většina z nás rodičů, v současné době jsou již překonané. Nahradily je plavecké pásy a desky z pěnového materiálu. Tyto plavecké pomůcky dítě nadlehčují, dodávají mu potřebnou jistotu, ale zároveň ho nijak neomezují v pohybu a nutí ho aktivně zapojovat ruce i nohy. Právě tyto pomůcky používají instruktoři pro výuku plavání i těch nejmenších dětí. Nejprve buďte dítěti stále nablízku a můžete ho i nepatrně sami přidržovat, aby získalo jistotu a nemělo strach. Brzy si dítě na novou plaveckou pomůcku zvykne a bude řádit ve vodě bez omezení. Až dobře zvládne plavecký styl, zkuste občas plavání bez plavecké pomůcky. Opět dítě nejdříve trochu přidržujte a postupně své jištění uvolňujte. Nebude to dlouho trvat a dítě zvládne úplně samo uplavat prvních pár temp. To bude radosti a právem na sebe bude velice pyšné (a rodič – učitel může být také).

Druhy pěnových plaveckých pomůcek

Podle Taťjány Svobodové z e-shopu A-Toys.cz>, který je jedním z největších prodejců plaveckých pomůcek v České republice, lze základní pomůcky rozdělit následovně:

  • plavecké pásy – nahrazují dřívější nafukovací kruhy, ale jsou pro výuku plavání mnohem vhodnější. Vyrábějí se v různých délkách a s různým počtem pěnových dílků. Kolem pasu se upevňují pomocí přezky, která se samozřejmě dá posunout tak, aby pás dítěti nepadal, ani aby ho neškrtil. Je to pomůcka určená na počátek výuky plavání.
  • nadlehčovací rukávky nebo kroužky – nahrazují nafukovací rukávky, vyrábějí se v různých barvách a s různými veselými motivy. Rukávky se zapínají na suchý zip, proto je snadno přizpůsobíte obvodu dětské ruky. Rukávky nebo kroužky využijete buď v začátcích, kdy má dítě ještě strach z vody, jako doplněk k plaveckému pásu. Nebo naopak později, kdy již dítě s plaveckým pásem zvládlo základy plavání a rukávky ho budou již jen málo nadnášet, aby se mohlo samo více aktivně zapojovat.
  • plavecké desky a plováky – slouží k výuce plavání i ke zpestření výuky. Jsou to výborné hračky do vody, mají různé tvary a barvy a děti si s nimi užijí spoustu zábavy.

Všechny plavecké pomůcky z pěnového materiálu se vyrábějí v mnoha různých barvách a tvarech a snadno zkombinujete například plavecký pás a rukávky ve stejné barvě. Svoji oblíbenou barvu si určitě vyberou kluci i holčičky.

Spolehněte se na české výrobce

Nemusíte hledat zahraniční výrobce. I tuzemští výrobci mají co nabídnout, navíc za mnohem lepší ceny a v opravdu široké škále druhů a barevných provedení. Plavecké pomůcky z pěnového materiálu od tuzemských výrobců mají atesty na nezávadnost materiálu, což se nedá tvrdit o zdánlivě podobných výrobcích s neznámým místem původu. Tyto plavecké pomůcky jsou i mnohem bezpečnější a odolnější než nafukovací typy, které se mohou propíchnout nebo vyfouknout. Důležitý je také fakt, že drží dobře na těle dítěte a dítě nemůže vyklouznout (což je další nedostatek nafukovacích kruhů).

Překvapte svého muže netradičním dárkem

Obdarovávat někoho, na kom nám záleží, v nás vyvolává pocity štěstí. Pokud si dáme s výběrem dárku opravdu práci a popřemýšlíme, co by komu asi udělalo radost, nemůžeme se zmýlit. Je dobré sledovat a pamatovat si malá přáníčka, která v průběhu roku každý z nás vysloví a pak tato přáníčka plnit.

Ale občas se stane, že musíme koupit dárek a vůbec nemůžeme přijít na to, co by asi tak obdarovávanému udělalo radost. Když se dotyčného zeptáte, odpoví jen, že nic nepotřebuje nebo že všechno má. Pokud nechcete svoje nejbližší odbývat „obyčejnými“ dárky typu láhev vína, čokoláda nebo sprchový gel, přijdou vhod netradiční dárky. Ty sice nespadají do kategorie „užitečné věci“, ale zato vykouzlí na tváři obdarovaného úsměv, potěší a překvapí. Důležitý je hlavně prvotní nápad a vůbec nezáleží na tom, zda za dárek dáte stokorunu nebo několik tisícovek.

Ať už hledáte dárek pro muže, tátu, kamaráda nebo rebelujícího puberťáka, vždy se zamyslete nad tím, co by ho opravdu pobavilo a potěšilo. Každý má nějakého koníčka, což pro vás může být vodítkem pro výběr dárku. Zapomeňte jednou na ponožky, košile či pěnu na holení. Ohromte svého muže originálním dárkem, na který nezapomene.

Netradiční dárky pro muže

Nemusíte hledat dárek jen pro svého manžela. Možná také hledáte inspiraci na dárek pro kamaráda, kolegu z práce, bratra, syna nebo dědu. Všichni chlapi jsou v tomto ohledu stejní – bez rozdílu věku si rádi hrají, jen, jak se říká, cena hraček se liší. Každého muže tedy potěší nějaká funkční hračička, bez které by se sice v pohodě obešli, ale na druhou stranu budou nadšení, když ji dostanou. Dárky pro muže prostě musí být vtipné, funkční a originální!

Věděli jste například, že si můžete za pár stokorun koupit malý pozemek (cca 400 m2) na Měsíci? Nebo hodinu volného času v konzervě? Oblíbené jsou i různé alkoholické hry – např. piškvorky, ruleta nebo člověče, nezlob se. Netradičním a originálním dárkem prostě nemůžete udělat chybu.

Kdy nakoupit školní potřeby?

Také už se, stejně tak jako vaše děti, moc těšíte na prázdniny? Nebudete muset každý večer honit děti do postele, každé ráno je z té postele tahat, připravovat svačiny, vozit je na kroužky a psát s nimi úkoly. Krásné dva měsíce volna si užijí děti i my rodiče. Ale i dva měsíce jsou bohužel konečná doba a utečou jako nic.

Možná si myslíte, že je zbytečné myslet na nákup školních potřeb na další školní rok již před prázdninami. Ale právě na konci školního roku děti od své paní učitelky dostanou seznam pomůcek a školních potřeb, které budou potřebovat na příští rok. A ruku na srdce – nestalo už se vám někdy, že jste tento seznam někam založili a pak ke konci srpna marně obvolávali rodiče spolužáků, aby vám poradili, co vlastně dětem pořídit? Proto vůbec neuškodí nakoupit alespoň některé školní potřeby před prázdninami nebo začátkem prázdnin. Navíc pokud si nákup rozložíte do třech měsíců, nezatíží tyto náklady tolik váš rodinný rozpočet.

Budeme mít prvňáčka

Čeká-li vašeho potomka v září poprvé nástup do školy, máte jistě hlavu plnou starostí. Bude se mu tam líbit? Zvládne všechno učení? Najde si ve třídě kamarády? Ušetřete si alespoň starosti spojené s pořizováním školních potřeb a nenechte jejich nákup na poslední chvíli. Již v červnu dostanou rodiče ve škole seznam pomůcek, které musí svému prvňáčkovi obstarat. V některých obchodech můžete dokonce sehnat výhodné balíčky školních potřeb, které jsou různě sestavené (např. balíček školních potřeb na výtvarnou výchovu, na psaní, pro prvňáky či pro žáky prvního stupně). Ušetříte čas i peníze.

Většina budoucích prvňáčků se do školy těší a jsou nadšení z každé nové školní pomůcky, kterou jim rodiče koupí. A ti, kterým se do školy příliš nechce, se do ní možná začnou těšit kvůli úžasným školním potřebám, které se jim v psacím stole hromadí. Rozhodně dítě školou nestrašte, ale snažte se jej povzbudit. Vzpomínejte (jen v dobrém!) na svá školní léta, zdůrazněte, jak se vám ve škole líbilo, jak moc jste tam měli kamarádů a co všechno hezkého jste s nimi prožili. Dítě nemusí být z nástupu do školy nadšené, jde přece do neznámého prostředí, a tak je určitý strach zcela přirozený.

Školní potřeby pro prvňáky

Nakupujte podle seznamu, který dostanete ve škole. Zde uvádíme pouze běžné věci, které by měl prvňáček mít určitě. Další pomůcky může požadovat každá škola jinak.

  • obyčejná tužka č. 2, nejlépe trojboká (alespoň 2x)
  • guma
  • pastelky (lepší jsou opět trojboké)
  • voskovky
  • fixy
  • vodové barvy
  • lepidlo
  • ořezávátko
  • nůžky (nezapomeňte levákovi koupit speciální nůžky pro leváky)
  • stíratelnou tabulku a popisovač na tabulku (tabulka slouží pro nácvik psaní)
  • sešity (podle požadavků školy)
  • plnící pero nebo oblíbené dětské pero Tornado (to budou ale prvňáčci používat až déle)

Pak už jenom vybrat nějakou pěknou aktovku (pokud ji nepřinesl Ježíšek), penál, sáček na přezůvky, přezůvky a cvičební úbor a z vašeho maličkého se může stát školák. Tak ať se mu ve škole líbí a ať vám dělá jenom radost.

Zmrzlinový pohár, který není k jídlu

Nedávno jsme si s dětmi vyrobili zmrzlinový pohár. Vypadá nádherně, ale bohužel není k jídlu. Ale zase nám dlouho vydrží. Pokud se vám pohár líbí, můžete si ho vyrobit také. Číhá na vás jediné nebezpečí – všichni dostanete obrovskou chuť na zmrzlinu.

Co budete na výrobu poháru potřebovat?

  • čtvrtku
  • barevné papíry
  • lepidlo
  • fixy, pastelky, foukací fixy
  • bílou temperu
  • nůžky

Pracovní postup

  • předkreslete na barevný papír tvar poháru a vystřihněte jej (menším dětem vyrobte šablonu z kartónu nebo jim pohár nakreslete).
  • vystřihněte z různě barevných papírů kolečka, která budou představovat kopečky zmrzliny.
  • kolečka (kopečky zmrzliny) můžete dál ozdobit pomocí fixů nebo pastelek – hnědé tečky budou představovat kousky čokolády, různě barevné tečky zase budou lentilky. Fantazii se meze nekladou.
  • stočte asi 10 cm široký pruh světle hnědého papíru do ruličky a zalepte. Na ruličku nakreslete hnědým fixem proužky. Vznikne vám oplatková trubička, která se zapichuje do zmrzlinových pohárů.
  • začněte lepit. Nejprve na čtvrtku nalepte pohár (můžete ho ještě ozdobit pomocí fixů) a pak podle svojí fantazie dejte do poháru kopečky zmrzliny (barevná kolečka). Nakonec nalepte trubičku z hnědého barevného papíru.
  • je libo trochu šlehačky? Šlehačku vyrobíte tak, že ve větší vrstvě nanesete na čtvrtku bílou temperu. Kakaový posyp na šlehačce jsme udělali pomocí hnědého foukacího fixu.

Teď už stačí jenom nechat dílko zaschnout a krásná letní dekorace je na světě. Líbí se vám?

Říkanky k procvičování určitých hlásek

Procvičte si s dětmi hlásky, které jim jdou špatně vyslovovat, pomocí jednoduchých básniček. Určitě je to bude bavit více, než pouhé odříkávání slov.

Hláska C

Cinká

Ovce cinká na louce,
vodu pije v potoce.
Cinká ovce na lávce,
cinká jako v pohádce.

Metelice

O vánocích metelice
pocáká nám okenice.
O vánocích v metelici
capou kluci po ulici.

Cupity

Pod mostem se honí
dva veselí koni.
Cupají cupity,
cinkají kopyty.

Hláska Č

Činka

Malá činka, velká činka,
my cvičíme od malinka.
Činka posiluje svaly –
kdo cvičí, ten není malý.

Čap, čap

Čap, čap, čapinky,
Káča peče topinky.
Čap, čap, čapičky,
Káča peče buchtičky.
Čap, čap, čapáče,
Káča peče koláče.
Čap, čap, čapenku,
Káča peče kačenku.

Anča

Malá Anča dom hačá,
u pekáče jí koláče.

Včelí med

Čilé včely, včeličky
obletují kočičky.
Po kytičkách lítají
květy nepočítají.
Do včelína vlečou pyl,
aby med léčivý byl.
Chutný včelí med
vyléčí tě hned.

Hláska D

Hajdy

Hajdu-hajdu,
najdu Majdu.
Hajdy-hajdy,
jdu od Majdy.
Hajdy-hajdu,
Tondu najdu.
Potom najdem
Jendu – a jdem.

Zeptám se

Do lesa pojedu,
zeptám se medvědů,
co mají k obědu.
Trhají lebedu?
Chodí na koledu?
Snědí kilo medu?
To já nedovedu-
leda abecedu.

Hláska K

Mahuleno

Milá Mahuleno,
klekej na koleno,
klekej pomalinku
na tu jetelinku.

Kuchařinka

Kuchařinka kuchařila,
koláče nám uvařila,
a polívku upekla,
klobásy se ulekla.

Hláska L

Máme mloka

U potoka máme mloka,
na palouku paví oka
a na poli len –
ty jdi z kola ven.

Levandule

Cibule, bambule,
fialová tabule,
levandule, kordule –
a dali to Andule.

Hláska R

Drahomíra

Kudrnatá Drahomíra
proháněla Jaromíra.
U komína našla výra,
probudila netopýra.

Radek

Bystrý Radek
kreslí hrádek.
Nakresli, Radku,
krásnou zahrádku.

René

Rychlý René
pryč se žene –
a má tričko
roztržené.

Paráda

Pado-pado-padohy,
jelínek má parohy.
Padu-padu-paduku,
panenka  má paruku.
Pede-pede-pedeme,
kabátek vypereme.
Padá-padá-padáda,
je to pěkná paráda.

Hláska Ř

Přihořívá

Hoří třísky, hoří dřeva.
Přidej dříví, je to třeba.
Přidej pařez, přidej křoví,
přidej kořen modřínový.
Přiložíme, okřejeme –
příjemně se ohřejeme.

Tři dukáty

Tři dukáty na křížaly,
tři dukáty na křen.
Tři dukáty ušetříme –
křen na chleba natřem.

Řepa

Jiřík je v dřepu,
přebírá řepu.
Řepu dá kuchaři
a ten ji uvaří.

Hláska S

Sova

Sova sedí na jasanu,
vesele si houká.
Sedla si sem hezká sojka,
na sovu se kouká.

Autobus

Autobus, autobus,
zajel ve vsi hejno hus.
Zajel ve vsi hejno husí –
teď ty husy platit musí.
Autobus, autobus
zajel osm hus.

Spěchám

Spěchám do hospody
na veselé hody.
Jsou tam housle, basa
a veselá chasa.

Hláska Š

Myš

Myško, myš,
málo jíš.
Tak pojď blíž
– a uvidíš.

Šípek

Šípek šípkový
nám tiše poví:
Šípek šípkatý
má pěkné šaty.

Uši

Myška myší
všechno slyší.
Muška muší
nemá uši.

Vlaštovička

Vlaštovička mušky chytá,
šveholí, jak šipka lítá.
Lítá jako živé nůžky,
a maličkým dává mušky.
Žádné dítě neošidí –
vlaštovička všechno vidí.

Špaček

Špačíček, špaček
je šikovný ptáček:
Žížaly po dešti
chytá jak do kleští.

Hláska Ť

Léto letí

Podívejte, děti,
léto někam letí.
Jen leť, léto, leť,
ptáky na jih veď.

Hláska Z

Vzteklá

Vzteklá Stázi po nás hází
misky, sklenice i vázy.
Nevztekej se, milá Stázi,
my zmizíme bez nesnází.

Zvoneček

Je jeden stoleček,
na stolečku zvoneček.
Když zvoneček zvoní,
z pece něco voní.

Hláska Ž

Hlemýždi

Dva hlemýždi nažehlení
ujíždějí po dláždění.
To plížení po dlažbě
je obtížné a odvážné.

Jak naučit dítě jezdit na kole?

Naučit se jezdit na kole patří k dalším důležitým momentům v životě dítěte. Mnoho rodičů z toho má obavy, které většinou pramení z vlastní špatné zkušenosti, kterou získali v dětství. Ale není čeho se obávat, naopak, užijte si tyto chvilky. Až se dítě samo rozjede a ujede několik desítek metrů, můžete být na sebe po právu hrdí!

Důležité je mít na paměti, že každé dítě je jiné. Nevyplatí se srovnávat ani sourozence, ani děti z okolí. Třebaže se některý kamarád vašeho potomka prohání na kole už ve třech letech, neberte jako prohru, že váš capart se ve stejném věku nerozjede ani na tříkolce. Všechno chce svůj čas a je důležité na dítě nespěchat. Strach, který by dítě získalo ve svých cyklistických začátcích, by se ho mohl držet dlouhé roky. Ten, kdo bude dítě učit jezdit na kole, se musí obrnit velkou trpělivostí.

Jak a kdy začít?

Již po svých prvních narozeninách, začínají děti jezdit na odstrkovadlech. Jsou to různé plastové motorky, které mají tři kola, a tudíž dítě nemá problém s udržením rovnováhy. I když tento způsob jízdy nemá s jízdou na kole mnoho společného, je to určitě dobrý základ. Dítě zjistí, jak může být rychlé, baví ho ježdění a bude připravené na další fáze – tříkolku, odrážedlo, kolo.

Kolem dvou let zkuste dítě posadit na tříkolku. Volte klasickou tříkolku, kterou znáte ze svého dětství. Nehleďte příliš na vhled, ale dbejte na to, aby řetěz tříkolky poháněl zadní kolo a nikoliv přední. Tříkolka je díky dvěma zadním kolečkům stabilní, takže se dítě nemusí učit držet rovnováhu. Ale naučí se šlapat, což je pro jízdu na kole velice důležité.

Po zvládnutí jízdy na tříkolce může přijít na řadu odrážedlo. Dětská odrážedla jsou vlastně malá kola bez šlapek. Dítě už tedy musí udržovat rovnováhu, ale ještě nemusí šlapat – jede pomocí odrážení. Je tedy důležité, aby dosáhlo nohama pohodlně na zem. Tento způsob jízdy většinou děti velice baví, zjistí, že můžou být i velice rychlí a nenásilnou formou se sami naučí držet rovnováhu. Pokud se vám nechce kupovat odrážedlo a za pár měsíců jízdní kolo, můžete rovnou koupit nejmenší (dvanáctipalcové) kolo a odmontovat z něj šlapky. Až se dítě naučí držet rovnováhu, šlapky znovu přiděláte a dítě se může učit jízdě na kole.

První jízdní kolo je pro dítě dárek ze všech nejkrásnější. Nejenže jsou na trhu krásná dětská kola různých barev, ale hlavně je opravdové jízdní kolo pro dítě důkaz, že už je vlastně hrozně velké a důležité. Pro začátek můžete ke kolu přidat postranní kolečka, ale odborníci jejich použití příliš nedoporučují. Za prvé se s kolem s balančními kolečky hůř zatáčí a za druhé hrozí, že si na balanční kolečka dítě zvykne a bude se bát jezdit bez nich. Pokud dítě jezdilo na odrážedle, většinou nejsou postranní kolečka ani nutná a zjistíte, že se dítě naučí jezdit na kole až neuvěřitelně rychle. Stačí dítě zpočátku přidržovat ze zadu za sedlo, aby získalo potřebnou jistotu. Sedlo dejte co nejníže, aby dítě v pohodě dosáhlo na zem. Když už dítě zvládne ujet několik metrů samo, začněte ho učit rozjíždění a zastavení, což bývá pro dítě nejtěžší. Naučte ho, jak si má nastavit šlapku, aby se mu snadno rozjíždělo.

Bezpečnost především

V prvé řadě musí mít dítě správně veliké kolo – pro děti 2 až 4 leté jsou vhodná kola 12 palcová, pro děti od 4 do 6 let jsou to kola 16 palcová. Výška řidítek by měla být v úrovni pasu sedícího malého cyklisty. Samozřejmostí je zadní protišlapná brzda, kterou je nutné dítě naučit používat. Naučte dítě hned od začátku, že bez helmy se na kole nejezdí. Bude to brát jako samozřejmost a nebudete mít problémy s tím, že později nebude chtít helmu nosit. V počáteční fázi učení můžete použít i chrániče na kolena a lokty, aby se dítě při pádech z kola neodradilo.

Kam letos jedete na dovolenou?

Červen je měsíc, ve kterém už většina z nás ví, kdy bude mít v létě dovolenou. Někdo dokonce vyráží na dovolenou už koncem června, ale většinou si vytoužený odpočinek dopřejeme až v prázdninových měsících – červenci a srpnu. Pokud ještě nejste rozhodnutí, kam letos pojedete, můžete najít v tomto článku pár zajímavých tipů.

V jednom máte jasno – určitě zamíříte někam za sluníčkem k moři. Po několika chladných létech, které jsme museli v naší vlasti přetrpět, se ani není co divit. Většině z nás sluníčko dodává spoustu energie a koupání považujeme za jednu z nejdůležitějších aktivit, kterou si o prázdninách určitě chceme dopřát. Kterou destinaci ale navštívit, aby byla spokojená celá rodina?

Chorvatsko

Nejvíce českých turistů každoročně vyráží na dovolenou právě do Chorvatska. Důvodů je hned několik:

  • relativně krátká cesta, která se dá v pohodě zvládnout autem či autobusem
  • krásná příroda, čisté moře a pláže
  • množství historických i přírodních pamětihodností
  • úžasné chorvatské národní parky – např. Národní park Kornati nebo Národní park Plitvická jezera
  • dovolená v Chorvatsku je finančně nejdostupnější
  • pohostinnost místních obyvatel vám umožní cítit se „jako doma“
  • můžete si vybrat, zda strávíte dovolenou v luxusním hotelu, apartmánu, penzionu nebo v kempu

Řecko

Také Řecko patří k oblíbeným turistickým destinacím. V Řecku na vás čeká blankytně modré moře, prosluněná obloha a výborné jídlo. Dovolená v Řecku je synonymem pro klidnou dovolenou s rodinou. Děti si užijí čisté moře a písečné pláže a rodiče si vychutnají klid a pohodu se sklenkou výborného řeckého vína. Pro ty, kdo rádi objevují podmořský svět, jsou zde i pláže oblázkové a nespočet malebných skalnatých zákoutí. A v neposlední řadě vás jistě Řecko nadchne svými historickými památkami z antických dob.

Bulharsko

Bulharsko má mnoho z nás spojené se zájezdy z dob socialismu. Ale byla by škoda jej nenavštívit i nyní, protože Bulharsko má stále svým turistům co nabídnout. Krásné písečné pláže Černého moře a velké množství historických i přírodních památek jsou největšími lákadly. Velkou výhodou je i snadná dostupnost vlastní dopravou nebo autobusem, což znamená značnou úsporu nákladů z ceny zájezdu.

Španělsko

Vydáte-li se na dovolenou do Španělska, čeká na vás především spousta sluníčka, dlouhé písečné pláže, krásné ostrovy a úchvatná příroda. Španělsko je také proslavené svými historickými památkami, které by bylo škoda nevidět.

Turecko

V Turecku na vás čekají luxusní resorty a nádherné písečné pláže. Užijete si exotickou dovolenou za příznivou cenu. Velkým lákadlem je návštěva historického města Istanbul, které vás uchvátí svými jedinečnými památkami.

Odmítá vaše dítě jíst ovoce a zeleninu?

Je všeobecně známo, že ovoce a zelenina je zdravá a v dětském jídelníčku má nezastupitelné místo. Co ale dělat, když dítě tvrdohlavě odmítá sníst i malý kousek ovoce či zeleniny? Nepropadejte panice, určitě nejste s tímto problémem sami a řešení se najde.

Vitamíny získané z ovoce a zeleniny jsou pro lidský organismus mnohonásobně prospěšnější než vitamíny v tabletkách. Navíc čerstvé ovoce a zelenina našemu tělu dodávají i řadu minerálních látek a vlákninu. Konzumace ovoce a zeleniny by měla být pravidelná a denně bychom měli sníst 2 až 3 porce (u větších dětí to znamená například 1 jablko, 10 dkg jahod a 5 meruněk).

Co dělat, když dítě ovoce a zeleninu odmítá?

  1. snažte se zjistit, který druh odmítá a proč. Možná se mu nějaké ovoce či zelenina zošklivili ve školce nebo u babičky a od té doby jej prostě nechce. Nenuťte ho, ale vyčkávejte, až si samo znovu oblíbí chuť zavrženého druhu. Podávejte mu ty druhy, které má rádo. Nechce jíst hrušky? Dejte mu jablko. Plive mrkev? Možná si oblíbí šťavnatou papriku. Vyzkoušejte co nejvíce druhů ovoce a zeleniny a určitě najdete alespoň pár druhů, které budou dítěti chutnat. Můžete to pojmout jako hru – nakrájejte ovoce a zeleninu na malé kousky, zavažte dítěti oči a řekněte mu ať hádá, co právě jí a ať vám řekne, zda mu to chutná nebo ne (což asi poznáte sami).
  2. zamaskujte zeleninu a ovoce do různých jídel. V polévce nebo v pomazánce většinou dítě proti zelenině nic nenamítá a ovocný salát sní také raději než například samotné jablko.
  3. vyzkoušejte ovocné a zeleninové šťávy. Proti nim většinou děti nic nemají a naopak je mají moc rády. Na trhu jsou k dostání odšťavňovače mnoha druhů i značek a je jen na vás, který si vyberete. Investice do odšťavňovače není zrovna malá, ale rozhodně se vyplatí. Využijete ho i za pár let, kdy už děti odrostou. Ovocné a zeleninové šťávy totiž chutnají i velkým dětem a dospělým. Výhodou je, že ovoce a zelenina zpracované na šťávu si zachovávají veškeré svoje vitamíny i minerální látky. Další výhodou oproti kupovaným džusům je fakt, že domácí ovocné či zeleninové šťávy nemusí obsahovat ani gram cukru, pokud jej tam sami nepřidáte. A vždy máte přehled o tom, z jakého ovoce a zeleniny byla šťáva vyrobena a vybrat si můžete kombinace podle své chuti.
  4. jíme i očima. Zkuste si s tím dát jednou práci a vykrájejte např. z rajčat nebo ředkviček tulipánky, meloun vykrájejte do kuliček a jablíčka nakrájejte na kroužky. Je jasné, že to takto nemůžete dělat každý den, ale třeba dítě tímto způsobem přijde na to, že mu odmítané ovoce chutná a začne ho normálně jíst.

Jak na skvrny

Maminky malých (ale i větších) dětí svádí neustálý boj se skvrnami na oblečení svých ratolestí. Sice nemá cenu se rozčilovat kvůli každému flíčku na tričku, ale na druhou stranu zase nechceme, aby děti chodily jako ušmudlánci. Co s těmito nezničitelnými skvrnami? V tomto článku naleznete pár rad, které vám snad pomohou.

Nejdůležitější je, snažit se vyčistit skvrnu ihned po tom, co vznikla. Zaschlé nebo zaprané skvrny se čistí mnohem obtížněji. Chybou je také častý zvyk – třít části oděvu se skvrnou proti sobě. Docílíte pouze toho, že se špína zanese hlouběji do tkaniny. První věc, kterou je dobré se vzniklou skvrnou udělat, je namočit látku do studené vody, případně na skvrnu můžete nanést gelový prací prostředek. Nikdy nepoužívejte teplou nebo horkou vodu!

Ať už použijete na skvrnu přírodní nebo chemický čisticí prostředek, vždy nezapomeňte oblečení důkladně vyprat. Nejlépe jednou „v ruce“ a pak v automatické pračce. Máte-li navíc ekologické smýšlení a není vám jedno, co vaše pračka vypouští do kanalizace, můžete vyzkoušet prací prášek Qalt Excel. Je to ekologicky šetrný prací prášek, který účinně odstraňuje běžné skvrny (např. od krve, vajec, potu, kakaa, čaje, vína, ovoce) již při praní na 30 °C. Obsahuje biologicky snadno rozložitelné tenzidy, které jsou účinné při praní, ale zároveň nezatěžují životní prostředí.

Abeceda skvrn

Asfalt – nejprve jej seškrábněte nožem. Pokud je asfalt již ztuhlý, nejprve ho změkčete tukem. Potom skvrnu potřete benzínem a nakonec dočistěte saponátem.

Bláto – nechte zaschnout, pak vydrolte nebo vykartáčujte a běžně vyperte.

Borůvky – na zamazané ruce použijte citronovou šťávu, na textil ji můžete vyzkoušet také nebo použijte kyselé mléko (namočte do něj skvrnu asi na půl hodiny).

Čaj – skvrny od čaje čistěte vlažnou vodou smíchanou s citronovou šťávou.

Červená řepa – ihned namočte do studené vody a nechte máčet přes noc. Potom skvrnu potřete neředěným gelovým pracím práškem a vyperte.

Červené víno – skvrnu posypte solí, nechte chvíli působit a pak důkladně vyperte. Na zaschlé skvrny použijte ocet.

Čokoláda – nejprve skvrnu odmastěte benzínem, potom dočistěte saponátem a nakonec vyperte.

Fix – skvrny od fixu potřete lihem a pak důkladně vyperte. Zkusit můžete i lak na vlasy, kterým postříkáte skvrnu, necháte cca 15 minut působit a vyperete.

Hypermangan – oblečení namočte cca na 4 hodiny do syrovátky a pak vyperte.

Inkoust – na něj platí sůl, líh nebo 10% roztok citronové šťávy.

Jahody – oděv se skvrnou napočte do teplé octové vody.

Káva – čerstvé skvrny lze snadno odstranit tak, že je posypete solí. Na zaschlé skvrny použijte směs glycerolu a lihu v poměru 1:1.

Kečup – skvrnu namočte do studené vody a vyperte.

Krev – skvrnu ihned namočte do studené vody (nikdy nepoužívejte vlažnou nebo teplou) a pak vyperte. Skvrnu na koberci navlhčete studenou vodou a pak potírejte slabým roztokem čpavku.

Mastnota – k odmaštění použijte benzín a pak vyperte ve vodě se saponátem.

Mrkev – skvrnu potírejte hadříkem namočeným do dětského olejíčku, dokud nezmizí. K následnému odmaštění použijte benzín a nakonec důkladně vyperte.

Ovoce – skvrny od ovoce nebo od ovocných šťáv posypte solí, nechte působit a pak vyperte ve vlažné vodě. Stejnou službu vám udělá i citronová šťáva.

Pot – žluté skvrny od potu potřete teplou vodou s trochou octa nebo je posypte solí a nechte několik hodin působit. Barevné látky můžete potřít lihem.

Propisovačka – skvrnu odstraníte lihem, který budete opatrně vklepávat.

Rez – oblečení přeperte v teplé vodě s citronovou šťávou. Nebo skvrnu navlhčete a potřete práškem do pečiva. Potom důkladně vyperte.

Špenát – skvrna zmizí, když ji budete potírat rozpůlenou syrovou bramborou.

Tráva – na skvrnu můžete přes hadřík nanést benzín nebo líh. Nebo namočte oděv do mléka (klidně přes noc) a pak běžně vyperte.

Třešně – důležité je skvrnu co nejrychleji potřít citronovou šťávou a pak vyprat.

Vosk – nechte jej zaschnout a pak ho odloupněte. Na skvrnu přiložte ze spodu i z vrchu savý papír (piják, papírový ubrousek) a přežehlete žehličkou. Případné zbytky ještě můžete dočistit benzínem.

Žvýkačka – oblečení, na kterém je přilepená žvýkačka dejte do mrazáku. Když je žvýkačka ztuhlá, snadno ji z oděvu sloupnete. Pokud zbyla na oblečení skvrna, můžete ji dočistit benzínem.

Péče o mléčný chrup

Dočasné, nebo-li mléčné, zuby se dítěti začínají prořezávat okolo 6. měsíce, ale někdy i dříve. Přibližně ve třech letech je prořezáno všech 20 zubů – v horní i dolní čelisti jsou to čtyři řezáky, dva špičáky a čtyři stoličky. Dočasný chrup je nazýván jako mléčný z toho důvodu, že zubní sklovina je bíle zbarvená. V 6 letech dítěte začínají mléčné zuby vypadávat a nahrazují je zuby stálé.

Právě z důvodu dočasnosti mléčného chrupu se řada rodičů mylně domnívá, že péči o dětský chrup není potřeba věnovat zvláštní pozornost. Ale to je obrovský omyl! Zdravé mléčné zuby jsou důležité pro zdravý vývoj zubů stálých. Vezmeme-li navíc v úvahu fakt, že mléčné zuby obsahují méně minerálních látek a jsou měkčí než zuby stálé, je jasné, že jsou i více ohrožené zubním kazem. Zubní kaz je infekční onemocnění, a pokud bakterie způsobující zubní kaz nalezne vhodné prostředí (větší množství cukrů, nedostatečná hygiena), je vznik zubního kazu zaručen. A proto pamatujte – čistý zub se nekazí!

Kdy začít s čištěním zubů?

Jednoduše od té doby, kdy se prořeže první zoubek. Zpočátku stačí tyto první zoubky po jídle otřít látkovou plenkou nebo kapesníkem. Později je možné zubní kartáček určený pro batolata zařadit dítěti mezi hračky, aby se s ním nenásilnou formou seznámilo. Od 1. roku bychom již měli dítěti čistit zoubky vhodným kartáčkem (na kartáčku by mělo být uvedeno, pro který věk je určený). V tomto věku dítě s nadšením přijímá vše nové, a proto se snažte z čištění zubů udělat hned od začátku běžnou věc, kterou je prostě potřeba nejméně dvakrát denně vykonat. Netlačte na dítě, nevyhrožujte mu a nenuťte ho, pokud si zuby nebude chtít čistit. Spíše pojměte učení jako hru – jděte mu příkladem a čistěte si zuby společně, dělejte různé grimasy a vydávejte legrační zvuky nebo si pusťte veselou hudbu – prostě udělejte z čištění zábavnou a prima činnost, které se nemusí dítě obávat.

Nejprve se zoubky čistí bez pasty a až přibližně v roce a půl začněte používat dětskou zubní pastu. Stačí jí použít ale jen malé množství (velikost zrnka hrachu). Naučte dítě správnou techniku čištění zubů, a i když si později začne zoubky čistit samo, ještě je po něm pro jistotu dočistěte.

Výběr správného zubního kartáčku

Správně zvolený zubní kartáček je hlavní pomůcka v péči o chrup. Zubní pasty, gely nebo ústní vody jsou pouze doplňkem, ale zubní kartáček nenahradí. Dětem, které odmítají čistit si zuby, možná pomůže i hezký zubní kartáček s obrázky. Vhodné jsou i elektrické zubní kartáčky, protože děti mají rády hračky na motorek a i tento kartáček jim takovou hračku připomíná. I v této oblasti výrobci mysleli na děti a na trhu je k dostání mnoho pro děti atraktivních kartáčků nejrůznějších tvarů a barev.

První návštěva u zubaře

Poprvé by měli rodiče zajít s dítětem k zubaři po prořezání prvního zubu. Tato návštěva je spíše informativní pro rodiče, následuje další návštěva cca v 1 roce. To se již i dítě seznámí s novým prostředím zubní ordinace. Pokud na dítě my dospělí nepřeneseme strach, který často ze zubaře máme, možná se mu tam bude i líbit. Zvláště pokud budete mít štěstí na citlivého pana zubaře nebo paní zubařku. Ti dítěti ukážou kouzelné jezdící křeslo a další zajímavé věcičky. Je důležité nevypěstovat v dítěti strach a obavy, ale naopak ho něčím zaujmout. Později je dobré dodržovat šestiměsíční intervaly prohlídek, protože pak mohou být případné kazy nebo nepravidelnosti v prořezávání zubů včas vyřešeny.