5 omylů o syndromu dráždivého tračníku, které zdržují pomoc

Syndrom dráždivého tračníku je častá funkční porucha trávení, s níž se v ordinacích setkávají hlavně ženy, ale netýká se jen jich. Provází ho bolest břicha, nadýmání a průjem nebo zácpa. Kolem něj se drží omyly, které zdržují diagnózu i úlevu. Pět nejčastějších ukazuje, jak se porucha pozná, co pomáhá ve stravě i při stresu a kdy nečekat. Text nenahrazuje vyšetření u lékaře.

Omyl 1: Je to jen ženská nemoc

Ženy s ním chodí k lékaři častěji, proto vzniká dojem, že se jich týká výhradně. Postihuje ale i muže, i když se jim potíže často přičítají k něčemu jinému. Hormony mohou potíže ovlivňovat, třeba v době menstruace.

Označení populační nemoc znamená, že je běžná v celé populaci. Není vzácná ani výjimečná. Mnoho lidí ji má a neví o ní.

Muži se navíc méně často svěřují. Opožděná diagnóza je tak častější. Potíže s trávením patří k lékaři bez ohledu na pohlaví.

Omyl 2: Diagnóza se stanoví jedním testem

Neexistuje jednoznačný test, který by syndrom potvrdil. Diagnóza vychází z popisu potíží, jejich trvání a z vyloučení jiných nemocí. Lékař se ptá na bolest, stolici a spojitost s vyprazdňováním.

K vyloučení jiných příčin se používají krevní testy, vyšetření stolice, případně další metody. Cílem je odlišit například celiakii nebo zánětlivé onemocnění střev. Rozsah vyšetření určuje lékař.

Proto je důležité vést si záznam potíží. Zapisujte, co jíte, kdy se objeví bolest a jak vypadá stolice. Pomůže to lékaři i vám.

Omyl 3: Pomůže jedna zázračná dieta

Citlivost na potraviny je individuální. Co jednomu vyhovuje, druhému škodí. Univerzální seznam zakázaných jídel neexistuje.

Nízký obsah fermentovatelných sacharidů, tedy dieta low FODMAP, se používá jako dočasná metoda. Po několika týdnech omezení se potraviny postupně vracejí a sleduje se reakce. Má vést pod dohledem dietologa, aby nevznikl nedostatek živin.

Obecně pomáhá pravidelné stravování, pomalejší jedení a pitný režim. Mastné, příliš ostré jídlo a velké porce potíže zhoršují. Vlákninu upravujte opatrně podle typu potíží.

Omyl 4: Je to jen v hlavě

Potíže jsou skutečné a mají tělesný základ, i když nejsou vidět při běžných vyšetřeních. Střevo a mozek spolu komunikují, a proto stres, úzkost a nedostatek spánku potíže zhoršují. To neznamená, že si je vymýšlíte.

Péče o psychiku je součástí řešení. Pomáhají relaxační techniky, pohyb, pravidelný spánek a v některých případech psychoterapie. Rozhoduje lékař.

Opačně také platí, že dlouhé trávicí potíže zhoršují náladu. Je to začarovaný kruh, který se dá přerušit. Hovořit o tom není slabost.

Omyl 5: Všechny bolesti břicha jsou jen dráždivý tračník

Některé příznaky patří k lékaři okamžitě. Jde o krev ve stolici, nevysvětlitelný úbytek váhy, noční průjmy, horečku, chudokrevnost nebo potíže vzniklé poprvé po padesátce. Takové signály nepatří k tomuto syndromu.

Také když se potíže náhle změní nebo zhorší, nečekejte. Lékař posoudí, zda je potřeba další vyšetření. Nikdy nepodceňujte nové příznaky.

Samoléčba bez vyšetření může zakrýt vážnější onemocnění. Poradit se s praktickým lékařem je prvním krokem. Ten případně odešle ke gastroenterologovi.

Co dělat v běžném dni

Vyplatí se stálý režim: pravidelná jídla, dostatek pití a pohyb. Pomalu žvýkejte a nepřejídejte se. Kávu a alkohol sledujte, někomu vadí.

Zvládání stresu je stejně důležité jako strava. Krátká procházka, dechová cvičení nebo čas pro sebe snižují napětí. Hledejte, co vám sedí.

Nezkoušejte vše najednou. Měňte jednu věc a sledujte výsledek. Trpělivost přináší lepší přehled.

Zdroje

• Česká gastroenterologická společnost ČLS JEP
• Ministerstvo zdravotnictví ČR
• Státní zdravotní ústav