Dá se vyrobit domácí deodorant? Ano, ale pozor na citlivou pokožku

Ano, jednoduchý deodorant z kuchyňských surovin si doma vyrobíte za deset minut. Zvládne pach potu, který vzniká činností bakterií na kůži, ale pot sám nezastaví. Největší past se skrývá v jedlé sodě, která některým lidem dráždí podpaží do zarudnutí a pálení. Proto nejdřív vysvětlíme, co deodorant dělá, pak projdeme suroviny a postup a nakonec situace, kdy je lepší domácí pokusy vynechat. Hotovou směs každopádně nejdřív vyzkoušejte na malém místě, a ne rovnou pod obě paže.

Co deodorant dělá a co ne

Pot sám o sobě skoro nezapáchá. Nepříjemný zápach vzniká, když bakterie na kůži rozkládají látky obsažené v potu z apokrinních žláz v podpaží. Deodorant proto cílí na bakterie a pach, nikoli na samotné pocení.

Antiperspirant funguje jinak. Obsahuje soli, které dočasně zužují vývody potních žláz, a pocení tak omezí. Domácí směs tohle neumí, takže pod pažemi zůstanete vlhčí než s koupeným antiperspirantem.

Pro koho je tedy domácí varianta vhodná? Pro lidi s běžným pocením, kteří chtějí jednodušší složení nebo se jim nelíbí vůně z obchodu. Pro ty, kdo se potí výrazně, bývá zklamáním. Očekávání je dobré nastavit předem, ušetříte si rozčarování po prvním horkém dni.

Suroviny a jejich úloha

Základem bývá pevný tuk, nejčastěji kokosový olej. Při pokojové teplotě je tuhý, na kůži se roztírá a má mírné antibakteriální účinky. Rozpouští se už kolem pětadvaceti stupňů, proto se hotová směs v létě snadno změkčí.

Druhou složkou je pohlcovač vlhkosti, třeba kukuřičný nebo bramborový škrob. Pomáhá pokožce zůstat sušší a dává směsi hladší strukturu. Škrob je šetrný, a když směs podráždí, bývá nejméně pravděpodobným viníkem.

Třetí je jedlá soda, která neutralizuje kyselé pachy. Právě ona je nejúčinnější, a zároveň nejčastější příčinou potíží, protože má zásaditou reakci a narušuje přirozeně mírně kyselý povrch kůže. Můžete ji použít jen v malém množství nebo ji nahradit jiným způsobem, jak si ukážeme dále. Vůni obstará pár kapek éterického oleje, ale u citlivé pokožky je lepší vynechat i ty.

Základní recept krok za krokem

Orientační poměr je tři lžíce kokosového oleje, dvě lžíce škrobu a jedna až dvě lžičky jedlé sody. Pokud jste na sodu citliví, začněte jednou lžičkou. Množství pak upravíte podle toho, jak vám směs sedne.

1. Kokosový olej v misce změkčete v lázni nebo ho jen prohněťte v prstech, aby byl krémový.
2. Přidejte škrob a sodu a míchejte, dokud nevznikne hladká hmota bez hrudek.
3. Případně vmíchejte tři až pět kapek éterického oleje.
4. Přelijte nebo přeložte do čisté skleněné dózy a nechte ztuhnout.

Nanášejte špetku velikosti hrášku, rozetřete ji prsty v podpaží a nechte chvíli zaschnout. Víc není lepší, přebytek se otírá do oblečení a zanechává mastné skvrny.

Jak poznat, že vám směs nesvědčí

Zkouška na malé ploše je nejlepší pojistka. Naneste trochu směsi na vnitřní stranu předloktí a ponechte ji dvacet čtyři hodin bez smývání. Pokud se neobjeví zarudnutí, svědění ani pálení, můžete pokračovat. Chcete-li být opatrní, vyzkoušejte ji nejprve jen pod jednou paží.

Varovné signály pod paží jsou zarudnutí, drobné pupínky, pálení po nanesení nebo suchá, olupující se kůže. Zhoršují se obvykle po několika dnech používání, nikoli hned. Pokud je zaznamenáte, deodorant vysaďte a pokožku nechte několik dní odpočinout.

Pomůže šetrné mytí a ošetření neparfemovaným krémem. Nezkoušejte tlačit na pilu a nepoužívejte směs dál s tím, že si pokožka zvykne. Zvykání v tomto případě nepřichází, zánět se spíš prohlubuje.

Varianty pro citlivou pokožku

Nejsnazší úprava je sodu zcela vynechat. Zůstane kokosový olej a škrob, což funguje jako jemné dezodorační mazání, byť s kratším účinkem. Pro běžný den doma nebo v kanceláři to často stačí.

Další možností je nahradit sodu práškem z oxidu zinečnatého nebo hořčíkovými solemi, které se prodávají jako kosmetické suroviny. Hořčík se v domácích receptech objevuje často a bývá k pokožce mírnější. Pokud k nim sáhnete, držte se pokynů z etikety suroviny a nepřidávejte víc, než doporučuje výrobce.

Osvědčené je také obyčejné mytí a důkladné osušení podpaží před nanesením. Čistá a suchá pokožka dává bakteriím menší prostor. Dobře fungují také oděvy z prodyšných materiálů, které pot neudržují u kůže.

Skladování a použití v praxi

Dózu držte na suchém a chladném místě, ideálně ne v horké koupelně u okna. Když směs v létě změkne, vložte ji na chvíli do lednice, poté zase ztuhne. Čistou lžičkou nebo špachtlí se k ní dostanete bez zanášení bakterií z prstů.

Bez konzervantů se domácí kosmetika kazí, a tak rozumná doba spotřeby je několik týdnů. Pokud změní vůni, barvu nebo se na ní objeví plíseň, vyhoďte ji. Raději připravujte menší dávky, než abyste vozili zbytky půl roku.

Na oblečení kokosový olej zanechává mastné stopy, hlavně na světlých tkaninách. Nechte tedy směs před oblékáním pár minut vstřebat. Skvrny z tuku pomůže odstranit praní s odmašťovacím přípravkem hned po zašpinění.

Kdy domácí deodorant nestačí

Pokud se potíte mimořádně silně, třeba i v klidu a v chladu, nejde o něco, co spraví recept z kuchyně. Nadměrné pocení, odborně hyperhidróza, má zdravotní možnosti léčby. Poraďte se s praktickým lékařem nebo dermatologem.

Stejně tak, když se pach náhle a výrazně změní, třeba po nemoci nebo při nové medikaci. Změny pocení doprovázené únavou, hubnutím nebo horečkou patří k lékaři. Domácí směs by v takovém případě jen zakryla projev, který stojí za vyšetření.

Pro těhotné, kojící ženy a malé děti platí, že éterické oleje nejsou samozřejmě bezpečné, a lepší je je vynechat. Poraďte se s lékařem nebo lékárníkem, pokud si nejste jistí. Domácí neznamená automaticky neškodné.

Můj tip: Začala bych nejjednodušší verzí, jen kokosový olej se škrobem bez sody a bez vůně. Teprve když vám bude vyhovovat, zkoušela bych přidávat další složky, vždy po jedné. Takhle poznáte, která z nich případně dráždí.

Zdroje

• Státní zdravotní ústav
• Česká dermatovenerologická společnost ČLS JEP
• Státní úřad pro kontrolu léčiv