Proč jsou omalovánky s vodním světem dobré na deštivé odpoledne

V sobotu prší od rána a čtyřletá Anička už třetí hodinu obchází byt s hlasitým „nudím se“. Sedmiletý Matěj čeká, až mu někdo vymyslí program. Máma vytáhne omalovánky s rybami, chobotnicí a želvou a z nudy je za čtvrt hodiny společné odpoledne. Vodní svět totiž nabízí obrázky s jednoduchými tvary a témata, o kterých se dá povídat. Jak takové odpoledne vypadá a kde se může zadrhnout, ukazuje následující příklad.

Příprava, která zabere deset minut

Máma uvolní stůl, přikryje ho starým ubrusem a vyndá pastelky, voskovky a jedny vodové barvy. Papír pod omalovánky je silnější, aby fixy neprosvítaly. Anička dostane obrázek s velkou rybou, Matěj složitější scénu s korálovým útesem. Každý má vlastní plochu a nehádají se.

Ještě než se začne barvit, nachystá máma nádobu s vodou, hadřík a malý talířek na odpad. Děti vědí, kde co je, a nemusí se ptát. Sama si vezme kousek papíru a barví s nimi. Dítě, které vidí dospělého soustředěného, napodobuje.

Jedinou podmínkou je, že rodič nehodnotí. Anička barví rybu fialově, a nikdo jí neříká, že ryby takové nejsou. Matěj se může rozhodnout pro realistické barvy, nebo ne. Obě volby jsou v pořádku.

Mezi barvami se mluví

Když Matěj vybarvuje chobotnici, máma se zeptá, kolik má ramen. Odpověď je osm, a děti ji rády spočítají na obrázku. Hned se rozvine rozhovor o tom, jak se chobotnice pohybuje a co jí. Fakta jsou zábavnější, když se dají najít přímo na listu.

Anička si všimla delfína a ptá se, jestli je to ryba. Delfín je savec, dýchá plícemi a vynořuje se pro vzduch, což dětem mnohdy připadá překvapivé. Podobně velryby nejsou ryby. U skutečných ryb pak může máma ukázat žábry.

Zajímavostí je mořský koník, u kterého se o vajíčka stará samec. Děti tomu zpočátku nevěří a chtějí to slyšet znovu. Krab zase chodí bokem a želva se vrací na pláž, kde se vylíhla. Pokud si něčím nejste jistí, přiznejte to a vyhledejte to společně v knize.

Jak přidat vodu doopravdy

Po vybarvení máma nabídne vodové barvy. Anička přetře celý list modrou, takže ryba plave pod hladinou. Matěj zkusí rozmývat barvy mokrým štětcem a vzniká přechod, který vypadá jako hlubina. Papír je třeba nechat zaschnout rovně.

Další nápad je vystříhat ryby a nalepit je na velký modrý papír. Vznikne společné akvárium na okno nebo zeď dětského pokoje. Každý přidá, co vybarvil, a dítě ví, že je jeho díl vidět. Zbytek lze doplnit mušlemi z kartonu.

Voda a barvy znamenají nepořádek, tak předem počítejte s utěrkou. Děti by neměly pít vodu z kelímků na štětce. Barvy vybírejte z řad určených dětem.

Kde se odpoledne může zadrhnout

Po čtvrt hodině Anička odloží pastelku a ztratila zájem. To je v jejím věku normální. Máma nenutí a nabídne přestávku: svačinu nebo hru na rybáře s magnetem. Obrázek zůstane na stole a Anička se k němu vrátí.

Matěj naopak zjistí, že mu obrázek nejde, a rozčílí se. Pomůže uznat pocit, ne práci opravovat. Nabídněte nový list nebo jednodušší obrázek. Cílem není perfektní korál, ale radost z dění.

Další zádrhel je soupeření sourozenců. Pokud Matěj komentuje Aniččiny čmáranice, připomeňte pravidlo, že každý barví po svém. Dvě odlišné rybičky na jednom okně vypadají dobře. Dítě, které se cítí kritizované, přestane hrát.

Nápady, jak odpoledne prodloužit

Po omalovánkách se hodí přečíst knížku o moři nebo pustit dětský dokument o podmořském světě. Pokud nemáte po ruce nic, vymýšlejte příběh o rybce, která hledá domov. Každý přidá větu. Děti se naučí navazovat na cizí nápad.

Z papírových ryb s magnetem na provázku vznikne rybářská hra. Postačí kartony, kancelářské sponky a malý magnet. Soutěžit nemusíte, stačí chytat a pojmenovávat. Děti se rády hýbou.

Když déšť ustane, vyjděte ven. Kaluž je skvělé moře a děti ho rády využijí na pouštění lodiček z papíru. Dobré boty a pláštěnka jsou základ. Po návratu se oblečení usuší na topení.

Časté otázky

Může dítě barvit vodovkami na omalovánky?

Může, ale papír musí být dost silný, jinak se vlní a trhá. U tištěných omalovánek na tenkém papíře zvolte spíš pastelky nebo voskovky. Pro vodovky mají děti lepší čistý list.

Jak dlouho udrží dítě pozornost?

Záleží na věku. Batole vydrží několik minut, předškolák kolem čtvrt hodiny a školák i déle. Pozornost podpoříte společnou činností a krátkými přestávkami.

Co když dítě barví jen modře?

To je v pořádku, jde o fázi, kdy dítě zkoumá jednu barvu. Neopravujte ho. Za týden nebo dva se obvykle přidají další, zvlášť když barvy nabídnete na stole vedle sebe.

Můj tip: Doporučila bych nechat děti nejdřív barvit a až potom číst zajímavosti o živočiších. Zážitek z tvoření je silnější, když dítě nejdřív samo objevuje a fakta se hodí, až když se zeptá. Pak je pozornost jeho vlastní.

Zdroje

• Český svaz ochránců přírody
• Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání