Je pohodlné sezení dětí totéž co měkká židle? Ne

Dítě, které se rozvalí v hluboké pohovce, vypadá spokojeně, ale pohodlné sezení to není. Pohodlí a správné sezení se často zaměňují, a z toho vznikají mýty, kterým věří i pečliví rodiče. Dítě tráví sezením u jídla, ve škole i u úkolů několik hodin denně. Proto se vyplatí rozlišit, co o sezení platí doopravdy, a co je jen zvyk nebo reklamní heslo.

Omyl: měkké znamená pohodlné

Hluboká pohovka nebo sedací vak se zdá příjemný, ale záda v nich zůstávají zkroucená. Po půl hodině se dítě zvedá a stěžuje si na ztuhlý krk. Pro krátký odpočinek je měkký sedák v pořádku. Pro psaní, čtení a jídlo potřebuje dítě pevnou podporu.

Platí, že dobrá opěra nemusí být tvrdá. Dobrý sedák se mírně přizpůsobí, ale nepropadne. Jak to poznat? Posaďte dítě a sledujte, zda se pánev drží stabilně. Pokud se dítě zvedá nebo se sune dopředu, sedák nevyhovuje.

Měkký nábytek patří do relaxační zóny a ne k pracovnímu stolu. Obě funkce mají své místo. Dítě se může po úkolech zhoupnout v pytli plném kuliček a odpočinout si. Důležité je střídání, ne jedna dokonalá židle.

Omyl: rovná záda celou dobu

Napomínání „sedni si rovně“ se opakuje v mnoha rodinách. Tělo však není stavěno na nehybné pozici, ať je jakkoli správná. Nejlepší poloha je ta příští. Dítě by se mělo přirozeně pohybovat, měnit polohu a vstávat.

Ergonomické zásady uvádějí, že chodidla mají dosáhnout na podlahu nebo podložku a kolena mají být zhruba v pravém úhlu. Opěrka podporuje spodní část zad. Stůl by měl být ve výšce loktů, když dítě sedí. To je užitečné pravidlo, které je snadné ověřit.

Pokud dítěti visí nohy, vložte pod chodidla stupínek, třeba knihy nebo malou lavičku. Visící nohy zvyšují tlak na stehna a nutí dítě se sunout dopředu. Je to jednoduchá úprava, která stojí pár korun. Přesto ji mnoho domácností přehlíží.

Omyl: velký nábytek dítě doroste

Lákavá myšlenka koupit židli i stůl o číslo větší, aby vydržely déle, nefunguje. Dítě v příliš velké židli se nemá o co opřít a sedí na kraji. Správná velikost je důležitější než dlouhá životnost. Raději volte nastavitelný nábytek.

Nastavitelná židle dovolí měnit výšku sedáku a hloubku, takže dítěti vyhovuje několik let. Před koupí se zeptejte, v jakém rozsahu se dá upravit. Pokud je dítě menší nebo vyšší než průměr, zkuste si ji osobně. Nástavce a polštáře jsou jen dočasné řešení.

Nábytek po starších sourozencích může být dobrá volba, pokud je stabilní a nepoškozený. Zkontrolujte šrouby, nohy a povrch. Zlomená nebo vratká židle je rizikem. Pokud máte pochybnosti, raději ji nepoužívejte.

Omyl: sezení na zemi škodí

Děti sedí rády na zemi, v tureckém sedu nebo na patách, a mnoho rodičů je napomíná. Střídání poloh je pro tělo přirozené a prospěšné. Problém není poloha, ale dlouhodobé setrvání v jedné. Dejte dítěti možnost měnit pozici.

Na zemi se dá hrát, stavět a číst. Pomůže měkký koberec nebo karimatka, které izolují od chladu. Při studené podlaze přidejte podložku, protože chlad může být nepříjemný. Pro starší děti jsou vhodná sedátka bez opěrky, která podporují aktivní sezení.

Pokud dítě dlouhodobě sedí jen v jedné, například v podivném záklonu, a stěžuje si na bolest, domluvte se s pediatrem. Možná je potřeba posoudit držení těla. Včasná kontrola pomůže zachytit vývojové odchylky. Nejde o strašení, ale o všímavost.

Omyl: míč místo židle řeší všechno

Velký míč na sezení se prezentuje jako lék na špatné držení těla. Dítě na něm aktivně vyrovnává polohu, což může prospět krátkodobě. Celý den na něm ale sedět nemusí. Unavené svaly se po čase svezou do hrbení.

Rozumné je střídat. Půl hodiny na míči, potom židle s opěrkou, pak postoj u vyššího stolu. Pohyb je důležitější než jakýkoli jeden typ nábytku. Pravidlo tedy zní: každých dvacet až třicet minut změna.

Totéž platí pro stoly a pomůcky na stání. Stání celý den není ideál, stejně jako sezení celý den. Pomůže krátká přestávka s protažením. Dítě si zvykne, když to dělá celá rodina.

Co opravdu pomáhá

Základem jsou tři věci: správná velikost nábytku, opora pro chodidla a pravidelné střídání poloh. K tomu patří dostatek denního pohybu venku. Žádný nábytek nenahradí hru a běhání. Hodinu u stolu je třeba rozdělit pauzami.

Při psaní a čtení se stará o správné osvětlení, kniha nebo tablet by neměly být příliš nízko. Podložka na čtení nebo sklopná deska zlepší držení hlavy. Obrazovky mají být ve výšce očí. Pro menší děti platí limity času u obrazovek.

Pokud vás znepokojuje držení těla, bolest zad nebo nerovnoměrné ramena, obraťte se na dětského lékaře. Ten rozhodne o případném vyšetření u fyzioterapeuta. Samoléčení cviky z internetu nic neřeší. Včasná odborná rada je lepší než domněnky.

Zdroje

• Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně
• Státní zdravotní ústav
• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR