7 výtvarných potřeb, které malý malíř opravdu využije

Dítě, které rádo maluje, nepotřebuje desítky pomůcek, ale několik promyšlených základů. Papír, barvy, štětce a vhodné místo na tvoření pokryjí většinu jeho nápadů. Důležitější než množství je bezpečnost materiálů a věk dítěte. Sedm věcí níže vás provede od nejjednodušších pomůcek k praktickým detailům, na kterých stojí pohodlné tvoření.

1. Papír různých druhů

Základem je papír, na který dítě může kreslit i malovat. Pro suché pomůcky stačí obyčejný kreslicí papír, pro vodové a temperové barvy silnější s vyšší gramáží, který se nevlní. Velký blok formátu A3 uvolní pohyb ruky, zatímco menší A4 se lépe skladuje. Nechte si také rezervu na experimenty.

Barevné papíry, role balicího papíru nebo tapet se hodí na velkoplošné malování. Děti oceňují možnost nakreslit něco opravdu velkého. Role můžete připevnit na stěnu nebo položit na podlahu. Použitý papír z obou stran dále využijte.

Kartony a obaly od zboží doma svedou překvapivě hodně. Dítě na ně maluje, vystřihuje a lepí. Pro hotové obrázky pořiďte složku nebo krabici, aby se nemuseli vyhazovat. Vybrané kousky můžete zarámovat.

2. Pastelky a voskovky

Pro nejmenší jsou ideální silné voskovky nebo trojhranné pastelky, které se dobře drží. Dítě je neláme a neskřípe se mu s nimi. Se zvyšujícím se věkem přijdou na řadu klasické dřevěné pastelky a pastelky s tenčím hrotem. Výběr barev stačí základní, dvanáct nebo více.

Zkontrolujte, že výrobek je označen jako vhodný pro děti a splňuje bezpečnostní normy. U malých dětí hrozí, že si pomůcky dají do pusy. Netoxické složení je proto zásadní. Pokud dítě stále ochutnává, zvolte větší a nepolykatelné kusy.

Voskovky se mohou rozpouštět v teple, takže je nenechávejte na slunci. Zlomené kusy nevyhazujte, dají se roztavit a vytvořit nové. Pastelky ořezávejte jemným ořezávátkem a dohlédněte na bezpečnost.

3. Vodové barvy

Vodovky jsou první barvy, které dítě zvládne ovládat. Kotouče v krabičce stačí navlhčit a lze malovat. Základní sada obsahuje dvanáct odstínů, z nichž se dají míchat další. Dítě se učí pracovat s vodou, intenzitou a prolínáním.

K vodovkám patří nádobka na vodu a hadřík na utření štětce. Zvolte nepřevratnou nádobu s nízkým středem těžiště. Papír by měl být silnější, aby neprosakoval. Dítě ocení, když si smí barvy samo míchat.

Po malování barvy nechte uschnout, než krabičku zavřete. Vlhké barvy mohou plesnivět. Štětce umyjte a nechte stát hrotem nahoru. Dobře ošetřená sada vydrží dlouho.

4. Prstové a temperové barvy

Prstové barvy jsou určeny pro nejmenší děti, které malují rukama. Musí být netoxické a snadno omyvatelné. Tvoření prsty rozvíjí jemnou motoriku a smyslové vnímání. Počítejte s nepořádkem a malování přesuňte na podložku nebo ven.

Temperové barvy mají krycí schopnost a hodí se pro starší děti. Dají se nanášet štětcem na silnější papír a po zaschnutí zůstanou matné. Míchání barev učí dítě vnímat odstíny. Plastové kelímky s víčkem uchrání barvu před zaschnutím.

Dbejte na označení bezpečnosti a věkovou hranici. Barvy pro malé děti nesmí obsahovat škodlivé látky. Zbytky nevylévejte do odpadu, ale ředěné je spláchněte s větším množstvím vody nebo se řiďte pokyny výrobce.

5. Štětce

Štětce se liší velikostí a tvarem. Pro děti jsou vhodné kulaté se střední velikostí a tlustší násadou, která se dobře drží. Plochý štětec se hodí na vybarvování větších ploch. Dvě až tři velikosti stačí na začátek.

Chlupy by měly být měkké, ale pružné. Špatný štětec ztrácí chlupy a kazí práci. Děti často tlačí a hrot se rychle zničí, proto kupujte spíš levnější a vyměňujte je. Kvalitní štětec použijte až u starších, pečlivějších dětí.

Alternativou jsou houbičky, válečky, pěnové razítka nebo i zelenina. Dítě tak objevuje různé textury. Zkoušejte experimentovat a nechte fantazii volný průběh.

6. Zástěra a podložka

Barvy se perou obtížně, a proto se hodí zástěra nebo staré tričko. Zástěra s dlouhými rukávy chrání oblečení a dítě se při malování nebojí ušpinit. Plastová zástěra se dobře čistí, látková je pohodlnější. Zvolte takovou, kterou dítě zvládne obléknout samo.

Podložka chrání stůl i podlahu. Použijte ubrus z voskovaného plátna, noviny nebo plastovou fólii. Zakryjte i okolí, protože barva se rozstřikuje. Po práci stačí podložku utřít.

Mokrý hadřík mějte po ruce, aby se skvrny dávaly odstranit hned. Zaschlé skvrny se perou hůř. Naučte dítě po sobě uklidit, třeba umýt štětce a vynést vodu.

7. Místo a úložiště

Dítě potřebuje své místo, kde může tvořit. Stačí stůl u okna s dostatkem světla a pohodlnou židličkou. Výška stolu by měla odpovídat výšce dítěte, aby se mu pohodlně sedělo. Nástěnka nebo lanko s kolíčky slouží k vystavení výtvorů.

Pomůcky ukládejte do boxů nebo kufříku, který dítě zvládne samo nosit. Co je viditelné a dostupné, to se používá. Oddělte nebezpečné věci, jako nůžky nebo lepidlo, pokud je dítě malé. Označte boxy obrázky, ať je dítě poznává.

Pravidelně pomůcky protřiďte. Zaschlé fixy a zlomené pastelky vyřaďte. Co je v pořádku, nechte, a co dítěti přestalo vyhovovat, předejte dál.

Časté otázky

Odkdy může dítě malovat vodovkami?

Většinou od dvou do tří let s dohledem, záleží na zručnosti. Nejprve zkoušejte prstové barvy a voskovky. Vodovky přidejte, když dítě dokáže držet štětec a nedává si ho do pusy.

Jak poznám bezpečné výtvarné potřeby?

Hledejte označení, že jsou určeny pro děti, a údaje o výrobci. Vyhněte se výrobkům bez označení, hlavně s ostrým zápachem. Pokud dítě reaguje vyrážkou, přestaňte pomůcku používat.

Co s dětskými obrázky, kterých je spousta?

Vyberte nejzdařilejší a uložte je do složky, ostatní fotografujte a vyhoďte. Pár obrázků vystavte na nástěnce. Děti ocení, když jejich práci berete vážně.

Zdroje

• Česká obchodní inspekce
• Státní zdravotní ústav