Otec a matka: Rizika nesourodé výchovy

Otec a matka - dva odlišné vzory, přirozeně specifická úloha jeho i její v kontextu rodiny. Vše je v souladu se zákony přírody i společnosti do té doby, pokud se zde neprojeví lidská hloupost, nevyspělost a zášť. Rovnocennost ano, dominance ne Posilovat již tak silné partnerovo ego zdůrazňováním jeho majestátu, výjimečnosti, moci i vlivu - je medvědí služba. Akceptovat a podporovat jeho dominanci znamená potlačit sebe a nadělat chaos v hodnotách těch, kvůli kterým to vlastně hlavně děláte - v očích i duších dětí. Pro zdravý vývin vašich ratolestí, pro prosperující atmosféru v rodině, pro klid, harmonii a pocit štěstí každého jednoho z vás, je nejideálnější model rovnocennosti. Vyplatí se zde investovat dobrou energii Oba rodiče by měli mít stejně vlivné slovo. Nezveličuje ani nebrání partnerovy postoje. A pokud má být jeden z rodičovské dvojice v něčem dominantnější, měly by se tyto věci jasně pojmenovat, aby se v nich každý zúčastněný vyznal. Dobré je to pak vyvážit - v něčem má hlavní slovo otec, v něčem matka. Být rodičem není sranda, je třeba to brát zodpovědně, vždyť nakonec vše co vložíte do výchovy, to se vám vrátí - ani odchodem dětí z domu nekončí role rodiny. Rodina - silné pouta, velké city, emoce  Kdokoliv, kdo je momentálně v životě člověka z nějakého důvodu důležitý, tu nebude pořád. Rodina má trvalou hodnotu, to co se v ní děje, ho ovlivňuje ze všeho nejvíc. Dítě je vnímavé a citlivé na to, jak se chovají jeho rodiče - k němu, vůči sobě, ve vztahu k okolí. Na základě toho si utváří své názory a postoje, proto by role rodiče neměla podceňovat. Oba jsou dominantní už jen tím, že jsou, že darovali život. Pokud mezi nimi něco nefunguje a přenáší se to do výchovy a vztahů v rodině, dělá to nemalé problémy. Stopy po těchto defektech se těžko smazávají!

Publikováno: 10. 11. 2012

Kategorie: Děti a rodina

Autor: Alena Pánková

Tagy: rodina | výchova