5 termínů, kdy nakoupit školní potřeby bez stresu

Školní potřeby se nejlépe nakupují po částech, ne v posledním srpnovém týdnu. Pět termínů mezi červnem a zářím rozloží výdaje i práci a nechá prostor pro seznam, který pošle škola. Na příkladu rodiny, jejíž dcera nastupuje do první třídy, je vidět, co kdy dává smysl. Platí to i pro starší děti, jen s kratším seznamem a s menší účastí rodičů.

Modelová rodina a její výchozí seznam

Rodina má dceru, která v září nastoupí do první třídy, a o dva roky staršího syna. Rodiče dostali na zápisu informace o škole, ale konkrétní seznam pomůcek zatím nemají. Starší syn má doma zbytky z loňska, které je třeba nejdřív projít. Rozdělení nákupu do pěti kroků jim pomůže.

Seznam se skládá z několika skupin: psací potřeby, sešity a papíry, výtvarné potřeby, tělocvik, hygiena a taška. Každá skupina má jinou prioritu a jiný termín. Aktovka a obuv se vybírají s dítětem, kdežto čtvrtky nebo lepidlo zvládne rodič sám. Rozdělení do skupin brání tomu, aby se v obchodě sáhlo po všem najednou.

Zásadní pravidlo zní: nejdřív zjistit, co škola žádá, a až potom nakupovat. Třídní učitelka nebo učitel obvykle předá seznam na třídní schůzce či e-mailem. Kdo koupí předem, často nakonec kupuje dvakrát, protože učitel preferuje jiný typ sešitů nebo pastelek. Pokud seznam chybí, požádejte o něj školu.

Termín 1: červen, kdy se sepisuje a třídí

V červnu se nic nekupuje, ale hodně se rozhoduje. Rodina projde skříně a krabice, vyřadí vyschlé fixy a polámané pastelky a sepíše, co zbylo. Syn si zkusí, co ještě používá. Z toho vznikne první verze seznamu s položkami „mám“ a „potřebuji“.

Zároveň je čas zeptat se na tzv. fondy. Školy často nabízejí hromadný nákup pomůcek, který ušetří čas, ale není povinný. Rodiče se na třídní schůzce nebo ve skupině zeptají, co obnáší a co se v něm skrývá. Rozhodnutí pak dělají s vědomím, co doma ještě mají.

Poslední úkol června se týká dětí. Dcera dostane úkol nakreslit, co by chtěla do penálu. Obrázek je jen pomůcka, ale zapojí ji do přípravy a zmírní strach z nové školy. Sama pak pochopí, k čemu jednotlivé věci slouží.

Termín 2: červenec, kdy se kupuje to, co se nemění

V červenci se vyplatí koupit věci, které škola téměř jistě bude chtít a nezávisí na pokynu učitele. Patří sem sváča na svačinu, láhev na pití, přezůvky, cvičební oblečení a pytel na tělocvik. Obchody jsou klidnější a děti prázdninově uvolněné. Zkoušení obuvi je jednodušší, když nespěchají.

Obuv a oblečení vybírejte s rezervou, ale rozumnou, protože děti rychle rostou. Na zkoušení choďte odpoledne, kdy má noha největší objem. Pokud syn dorostl, přehodnoťte velikost i věci z loňska.

Nekupujte všechno hned. Děti v létě rostou, takže oblečení na tělocvik je lepší pořídit koncem srpna. Naopak věci jako hygienické potřeby do tašky počkají klidně do září.

Termín 3: polovina srpna, kdy přichází aktovka

Polovina srpna je vhodná na aktovku nebo batoh, protože už se pozná, jaký bude rozvrh a velikost učebnic. Vybírejte s dítětem. Důležité je, aby měla pevná záda, nastavitelné popruhy a reflexní prvky. Dítě ji má obléci naplněnou, jak ji ponese do školy.

Aktovka by neměla být těžká už sama o sobě. Pokud má dítě nést šest učebnic, každý navíc kilogram znamená zátěž pro záda. Dobře nastavené popruhy drží zátěž blízko těla, nízko se jí nesmí houpat. V obchodě nechte dítě projít se několik minut.

Po koupi aktovku nechte dva dny doma doladit. Dcera ji nosí po bytě, nacvičí zavírání a hledání věcí. Tím se předejde ranním slzám v září. Na penál přijde čas v dalším termínu.

Termín 4: konec srpna, kdy dorazí seznam od učitele

Poslední týden prázdnin obvykle přinese konkrétní seznam: druh sešitů, počet pastelek, kapesní kalkulačka nebo hudební nástroj. Rodina ho porovná se svým soupisem a doplní jen to, co chybí. Díky předchozí inventuře jde o menší nákup. Zbytky z loňska nahradí jen to, co je opravdu opotřebované.

Sešity se podepisují hned, aby se nepletly. Obaly nemusí být povinné, ale pomáhají. Dcera si s tatínkem ozdobí obaly samolepkami a bude je mít ráda. Večer zbývá jen vložit věci do aktovky a připravit oblečení na první den.

Co škola výslovně nežádá, nekupujte. Barevné nálepky, speciální pera nebo drahé penály zpravidla nejsou potřeba. Dítěti se hodí méně věcí, které zná, než hromada nových. Pokud něco chybí, dokoupí se v září.

Termín 5: září, kdy se doplňuje podle potřeby

V září se ukáže, co dítě skutečně používá a co chybí. Po prvních týdnech vyjde najevo, že dcera potřebuje víc tužek nebo jiný druh lepidla. Doplňování po malých dávkách je levnější i přehlednější než nákup na zásobu. Učitel mívá ještě pár upřesnění.

Je také čas zkontrolovat obuv a oblečení na tělocvik, zejména pokud dítě mezitím povyrostlo. Zeptejte se učitele, co se nosí do družiny a na výlety. Sepsání nových položek do seznamu zajistí, že si je pamatujete.

Poslední úkol patří dětem. Jednou týdně si společně projdou aktovku a penál: co chybí, co je zničené a co se má vyprat. Dítě se naučí o věci pečovat a rodiče vědí, kdy co doplnit. Tím se systém uzavře.

Můj tip: Doporučila bych vést jednoduchý společný seznam v telefonu nebo na papíře u lednice a každou položku označit termínem, ve kterém se koupí. Při nákupu se pak nemusíte ptát, zda už něco máte doma. Pomůže to i prarodičům, kteří rádi přispějí.

Zdroje

• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
• Česká obchodní inspekce
• Státní zdravotní ústav