Jak s dětmi pozorovat žáby a co o nich platí doopravdy
Žáby patří k zvířatům, o kterých děti slyší nejvíc nepravd: že způsobují bradavice, že se v létě „utopí“ v dešti, nebo že pulec je jiné zvíře než žába. Skutečnost je zajímavější a pro dítě i dobře pozorovatelná. Stačí rybník, tůň nebo vlhká zahrada a chvíle trpělivosti. Následující oddíly rozebírají nejčastější omyly o žábách, ukazují, jak se z vajíčka stane žabka, a radí, jak s dětmi pozorovat tato zvířata, aby byla v bezpečí.
Žába, nebo ropucha
Děti mnohdy tvrdí, že našly žábu, a přitom drží ropuchu. Žáby mají hladkou vlhkou kůži a delší zadní nohy, kterými skáčou. Ropuchy mají kůži bradavičnatou, suchou a pohybují se spíš lezením. Rozdíl poznáte i podle vajíček: žáby kladou shluky, ropuchy dlouhé provazce.
Zajímavá je rosnička, naše malá zelená žába, která leze po listí. Má na prstech přísavky a dokáže se držet i na hladkém povrchu. Ozývá se hlasitým kvákáním, které je za večera slyšet z dálky. Je to druh, který potkáte spíš ve vegetaci u vody než na zemi.
Domácí zvířata nebo hračky tyto rozdíly nevyučí, ale fotografie ano. Prohlédněte si společně atlas obojživelníků a hledejte, co se liší. Dítě si pak všímá detailů venku. Na pozorování stačí chvilka.
Z vajíčka k žabce
Žabka se nevyvíjí tak, jak si děti myslí. Vajíčka v rosolovém obalu se vylíhnou na pulce, kteří žijí ve vodě, dýchají žábry a živí se hlavně řasami. Postupně jim narostou zadní nohy, později přední, a ocas se zkrátí. Nakonec z vody vylezou jako malé žabky s plícemi.
Dlouhá proměna se jmenuje metamorfóza. Trvá týdny až měsíce podle druhu a teploty vody. Dospělé žáby loví hmyz, slimáky a červy. Žijí často mimo vodu, do které se vracejí v době rozmnožování.
Zajímavostí je, že žáby dýchají i kůží a pijí tak, že vodu přijímají přes ni. Proto potřebují vlhké prostředí. Při suchu se ukrývají pod kameny a v listí. Dětem to vysvětlí, proč žáby po dešti vylézají.
Bradavice, jed a další mýty
Bradavice od žáby nevzniknou. Způsobují je viry, nikoli zvířata. Mýtus vznikl dávno a drží se v lidovém podání. Dětem ho můžete vyvrátit jednou větou.
Ropuchy mají v kůži žlázy, které vylučují látky nepříjemné pro predátory. Pro člověka není kontakt nebezpečný, ale po dotyku si umyjte ruce a nedotýkejte se obličeje. Nikdy zvíře neolizujte a nenuťte ho k ničemu. Nejjistější je nedotýkat se vůbec.
Často se říká, že žába potřebuje déšť, jinak zahyne. Ve skutečnosti jí vadí dlouhé sucho. Déšť jí pomáhá udržovat vlhkost kůže. Po dešti proto vidíme žáby častěji.
Kde žáby žijí a kam se na zimu schovávají
Žáby najdete u rybníků, tůní, mokřadů, ale i v zahradních jezírkách a vlhkých loukách. Dospělé žáby se často pohybují daleko od vody, kam se vracejí na jaře. Pulci potřebují stojatou nebo pomalu tekoucí vodu bez ryb, které je požírají. Zahrada s jezírkem bez ryb přitáhne žáby sama.
V zimě žáby přezimují v bahně na dně vod, pod hromadami listí, v kompostech a norách. Zpomalí metabolismus a nepotřebují jíst. Proto je dobré v podzimu nenechávat zahradu dokonale uklizenou. Hromada listí a kamení slouží jako úkryt.
Na jaře se žáby sbíhají k vodě a překonávají silnice. Řidiči by měli zpomalit na označených úsecích a dodržet pokyny. Na vybraných místech pomáhají dobrovolníci s přenášením. Děti mohou vidět, jak vypadá ochrana přírody v praxi.
Jak pozorovat, aby žába nic neutrpěla
Nejlepší je pozorovat z dálky, bez dotyku. Pokud musíte nést žábu z cesty, mějte mokré ruce, protože suché a ošetřené kůži škodí. Nikdy ji netiskněte ani nedržte dlouho. Po kontaktu umyjte ruce mýdlem.
Vajíčka a pulce z přírody neodnášejte domů. Většina nepřežije v akváriu a v mnoha případech je to i zakázané. Naši obojživelníci jsou chráněni zákonem, bližší pravidla ověřte u orgánů ochrany přírody. Pozorování u vody je zážitek sám o sobě.
Vezměte si lupu, zápisník a svítilnu. Večerní vycházka u rybníka odhalí hlasy i pohyb. Dítě může kreslit, co vidí, a počítat zvuky. Vyhněte se hlučnému chování, žáby se plaší.
Jak žábám pomoci doma
Zahradní jezírko s pozvolným břehem je nejlepší pomoc. Žába potřebuje místo, kudy vylézt, a kameny nebo rostliny na úkryt. Rybky v něm žabám škodí, protože snědí pulce. Pozor na hluboké nádoby s kolmými stěnami, ze kterých se žáby nedostanou.
Bezpečná zahrada nemá chemické postřiky a nechává místo pro divokou část. Kompost, hromada dřeva a kameny slouží jako úkryt. Sekačky a vyžínače ohrožují žáby v trávě, proto před sečením prohlédněte terén. Žáby ocení i obyčejnou misku s vodou.
Obecně pomáhá všechno, co ponechává přírodní prostředí. Dětem to můžete předat jako malý úkol: postavit úkryt z kamenů, každý týden zkontrolovat vodu. Zapisujte, co jste viděli. Získají vztah k přírodě, který vydrží.
Zdroje
- Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR)
- Ministerstvo životního prostředí
Publikováno: 22. 02. 2024
Kategorie: Děti